Ptačí krmítka nám umožňují nalákat ptáky k sobě do zahrady či na parapet a těšit se z jejich pozorování v neobvyklé blízkosti. V tuhých zimách navíc přikrmování pomáhá ptákům přežít, celoročně pak ocení čerstvou vodu. Shlukování na jednom místě má ale i své stinné stránky v těsném kontaktu se snáze šíří nemoci. Do jaké míry jsou v České republice choroby ptáků na krmítku rozšířené, pomůže zmapovat nový program občanské vědy ČSO - Monitoring ptačích chorob.
Asi nejznámější nemoci, která těží z vysoké koncentrace ptáků na krmítku, je trichomonóza, přiléhavě přezdívaná též krmítková nákaza.
Lokální epidemie trichomonózy propukují především na konci léta a začátkem podzimu, nebezpečná je trichmonóza ale celoročně. K přenosu nemoci dochází jak přímým kontaktem, tak prostřednictvím slin, které se dostanou do vody či ulpí na potravě. Vhodnou volbou krmítka a také pravidelným čištěním však zmenší riziko nákazy. Bičenky spolehlivě zabíjí sucho, vysušení krmítka a pítka je proto klíčové.
Trichomonóza byla dlouho známá jako choroba měkkozobých a dravců, v roce 2005 byl ve Velké Británii poprvé zaznamenám přenos na pěvce – především zvonky a pěnkavy. V následujících letech se populace britských zvonků začala prudce snižovat. Tento negativní trend trvá dodnes, jen za posledních 15 let přišla Británie o milion zvonků.
Díky Jednotnému programu sčítání ptáků (jpsp.birds.cz) víme, že k poklesu početnosti dochází i u české populace zvonků. Pro vědecké zhodnocení, je-li příčinou trichomonóza, nebo něco jiného, ovšem chybějí dostatečně kvalitní data o rozšíření trichomonózy u nás. Vyplnění této mezery je jedním z cílů nového programu občanské vědy.
Trichomonóza ovšem není jedinou nemocí, jejíž výskyt chce ČSO s pomocí dobrovolníků mapovat. Uvádíme příklady dalších, ačkoliv výčet je nutně neúplný. Pro všechny zmíněné nemoci platí, že smysluplná léčba volně žijících populací není možná. O to důležitější je prevence a při výskytu nemoci okamžité zakročení.
Pro účelnou pomoc ptákům nemusíme umět rozeznat jednotlivé choroby od sebe. Prevence i postup v případě že se nákaza objeví, jsou u všech stejné.
Načepýřenost, malátnost, netečnost, případně výrůstky na těle či nohou – pták zkrátka „nevypadá dobře“.
Nemocní ptáci nemají sílu před námi uletět a často apaticky posedávají blízko krmítka.
Krmítka jsou místem, kde se ptáci shlukují, a snadněji tak dochází k šíření nemocí.
Jen díky dobrovolníkům získáváme cenná data z celé republiky. Děkujeme všem, kteří k mapování přispějí! Zapojit se může každý – ať už nemocné ptáky viděl, či neviděl.
Dotazník – kde choroby nejsou?
Přikrmovali jste někdy během posledního roku ptáky? Vyplňte dotazník a pomozte zmapovat, kterým místům se ptačí nemoci vyhnuly a kde se naopak objevily. Takzvaná „negativní hlášení“, tedy informace o tom, že jste nemocné opeřence neviděli, jsou důležitou složkou celého mapování. www.birflife.cz/kde-choroby-nejsou
(Sběr dat: do 13. 6. 2021)
Monitoring ptačích chorob
Nalezli jste nemocného (živého či mrtvého) opeřence? Vyplněním formuláře pomůžete doplnit informace o rozšíření chorob na našem území. Cenná jsou i hlášení z minulosti. www.birdlife.cz/choroby-formular
Pítka a krmítka jsou místa, kde se ptáci shlukují a nemoc si předávají.
Je lepší nutit ptáky k hledání přirozené potravy na větším území, než je vystavovat nebezpečí smrtelné nákazy na plném krmítku.
Většina ptačích nemocí není na člověka přenosná. Dodržením hygieny už tak malé riziko přenosu (například salmonelózy), ještě výrazně snížíme.
Sledovat rozšíření chorob je důležité pro ochranu i výzkum. Pomozte s jejich mapováním.
U některých úhynů je vhodné ptáky předat k dalšímu výzkumu. Aktuální informace najdeme na webu: www.birdlife.cz/choroby
Zdroj: časopis České společnosti ornitologické Ptačí svět birdlife.cz/ptaci-svet