Popis, druhy, realizace a provoz

Pravděpodobně se s většinou z Vás shodneme na tom, že voda patří do každé zahrady. Oživí ji, obohatí o jiné prostředí, přidá příjemný zvuk, vlhkost i vůni. V této kapitole Vám chceme ukázat, že všechny tyto výhody, které voda s sebou přináší, nemusí být vždy spojeny pouze s vybudováním jezírka. Existuje totiž daleko více možností, jak si splnit svůj sen.

Rozdíl mezi vodním prvkem a jezírkem

Pokud vystavíte vodní hladinu chemicky neupravované vody slunečnímu záření, začne ve vodě velmi brzy vznikat život. Spolu se vzrůstající teplotou se nastartuje nekonečný koloběh růstu a odumírání řas, tvorba povlaků a rozklad všeho, co v jezírku nepřetržitě vzniká i toho, co se do něj dostává přes hladinu. Sluneční záření záhy ovlivní také teplotu vody. Proto je ve všech uměle vytvořených nádržích s otevřenou vodní hladinou zcela nezbytné cirkulovat vodu přes zařízení, která zachytávají hrubé nečistoty a umožní rozklad nechtěných látek. Chod jezírka zajišťuje nepřetržitá cirkulace vody přes filtr a UV lampu. Cyklování nebo jiné vypínání čerpadla či UV lampy je hrubou chybou a příčinou mnoha potíží s provozem jezírka. 

U vodních prvků je tomu jinak. Celková plocha hladiny je vzhledem k jezírku minimální, stejně jako doba jejího vystavení slunečnímu záření. Z hlediska techniky zcela chybí filtr a UV lampa. Nejsou totiž potřeba. Čisté vody se dosahuje díky přesnému nastavení vypínání chodu čerpadla. Voda tráví většinu dne v chladnu a temnu podzemního rezervoáru, kde absence světla a nízká teplota vody neumožňují rozvoj řas. Relativně čistá a bez řas zůstává díky pravidelnému vysychání také nadzemní část vodního prvku. Čisté vody se ve všech vodních prvcích dosahuje nastavením doby jejich provozu podle konkrétních podmínek místa, na kterém jsou vytvořeny. Počínající nárůst řas v řečišti nebo slabé zakalení vody jsou známky toho, že doba vypnutí čerpadla musí být delší. 

Pod označením vodní prvek rozumíme uměle vytvořenou tekoucí, stříkající nebo stojatou vodu v zahradě. Tato voda není napojena ani nevyžaduje jezírko. Místa, kde pramení a kudy se vrací do rezervoáru, bývají částečně nebo úplně skryto. Výjimku tvoří vodotrysky umístěné na hladině jezírek a jezer. 

Výhody vodních prvků

• dají se přizpůsobit velikosti téměř každé zahrady
• finanční náklady za pořízení i provoz jsou, ve srovnání s jezírkem, minimální
• pro jejich provoz není potřeba filtrace ani UV lampa
• údržbou strávíte jen málo času
• až na výjimky si je můžete zrealizovat sami
• při dodržení všech zásad při jejich budování a provozu obohatíte zahradu o čistou, nijak chemicky neupravovanou vodu, vhodnou pro domácí i divoce žijící zvířata a hmyz

Druhy vodních prvků

• kaskády, vodopády a potoky
• brouzdaliště pro děti
• nádobky tsukubai, cortenové a kamenné mísy s vodou přiváděnou shora nebo zespodu - přeplňované
• malé a velké vodotrysky

Umístění vodního prvku v zahradě

Ač to tak možná na první pohled nevypadá, výběr místa a začlenění kaskády, potoka nebo i malé nádržky tsukubai do zahrady patří mezi to nejnáročnější s čím se budete při výstavbě vodního prvku potýkat. Protože literatura Vám příliš nepomůže, doporučujeme se inspirovat na Google, Pinterest, apod. Ideální je zadávat klíčová slova anglicky (lost waterfall, kaskade, lost brook, fountain). 

Na co se při výběru místa zaměřit

• Kaskáda, vodopád, potok - Vodní prvek je vhodné umístit tak, aby na něj bylo vidět z oken domu - užijete si jej i v částech roku, kdy na zahradě příliš nejste. Při vytváření kaskády, vodopádu nebo potoku používejte stejný druh kamene, jaký už máte v okolní zahradě. Kameny kombinujte s výsadbou zeleně tak, aby výsledný efekt nevytvořil dojem pouhé hromady kamení. Obecně každý vodní prvek (mimo vodotrysků) by měl mít nějaká „záda“. K vytvoření pozadí využijte přirozené terénní vyvýšení nebo ho vytvořte opět z velkých kamenů a vzrostlejších keřů. Voda by zkrátka měla ze zeleně nebo prostoru mezi kameny vytékat a směřovat dolů. Na rovné zahradě můžete k vytvoření terénní vlny pro vodní prvek použít zeminu z výkopu pro umístění rezervoáru. 

• Vodotrysk - Výška i šířka vodního sloupce se musí přizpůsobit velikosti plochy vodní hladiny, kterou máte k dispozici. Všechny vodotrysky jsou zásadně ovlivňované větrem. Vítr méně mění směr kompaktních vodotrysků, nejvíce ovlivňuje ty široké s jemnými pramínky vody. 

Jednotlivé části vodních prvků

1. Kaskáda, vodopád, potok

• Řečiště - Pokud máte k dispozici svažitou část zahrady, podklad vytváříte přímo v terénu. Na rovných zahradách se jednotlivé stupně budují v navezené, patřičně zhutněné zemině. Řečiště tedy tvoří schody - stupně, které jsou pro vodopády a kaskády vyšší, pro potoky nižší, ale delší. Vodorovné „nášlapy“ jednotlivých stupňů mají mírný spád směrem ke konci vodního toku. Důvodem je to, aby voda po vypnutí čerpadla, vytekla postupně i odsud. Řečiště začíná v nejvyšším bodě horním vývěrovým místem a končí dole na terénu v obdobném místě vytvořeném pro návrat vody do rezervoáru. 
  Na vytvarovanou zeminu nejprve položíme geotextílii (přímo na terén volíme hustotu geotextílie 500 g/m²). Následuje vhodný přířez fólie. Používá se PVC fólie 1,5 mm v šířce návinu 1,3 nebo 2 m. Šířka návinu fólie se volí podle šířky řečiště i se započítanými vzhůru mířícími ohyby po stranách (fólie v řečišti má tak tvar písmene U). Šířka svislých ohybů se řídí hloubkou řečiště, nicméně boky necháváme vždy zahnuté s velký přesahem a ořežeme je až nakonec, po zprovoznění celého prvku, kdy je zřejmé, kde přesně je hladina vody v řečišti. Rovný tvar řečiště umožňuje použít přířez fólie natáhnutý v jednom kuse. Fólii pouze položíme a co nejlépe ji přizpůsobíme tvaru vymodelovaného terénu. Využít odborníka na svařování PVC fólií se rozhodně vyplatí u členitých kaskád a vodopádů nebo u potoků s mnoha ohyby a zatáčkami. Rovná, nepříliš členitá řečiště lze vyložit také EPDM (kaučukovou) fólií, kterou ale není možné svařovat a její lepení je nákladné a pracné. 
  Na vyhlazenou fólii na ploše řečiště opět natáhneme geotextílii. Tvar ohnutých boků fólie drží v řečišti položené kameny, z venkovní strany drží fólii kameny a přihrnutá zemina mezi nimi. Jednotlivé stupně řečiště zakončují příčně položené kameny, které přehrazují tok. Tyto prahy se pokládají do potěrového betonu nebo do černé montážní pěny. Cílem je utěsnit prostor mezi kameny a podkladem tak, aby proudící voda příčné prahy nepodtékala, ale po naplnění přehrazeného prostoru „nášlapu“ přetékala přes ně. Počítá se s tím, že se toto utěsnění nepodaří na 100%, což umožní návrat vody z celého řečiště zpět do rezervoáru po vypnutí čerpadla. Tok vodního prvku tak pravidelně celý vysychá a netvoří se v něm nežádoucí řasy. Do potěrového betonu či pěny se ukládají i menší valouny, kameny nebo štěrk, jež vyplňují plochu dna jednotlivých stupňů. Černou UV stabilní montážní pěnu i beton dáváme přímo na geotextílii.

• Horní vývěrové místo a část sloužící pro návrat vody do rezervoáru - Voda začíná svou pouť vodním prvkem v prostoru, který má tvar jakési mísy nebo shora otevřené nádoby. Voda z čerpadla je vždy přivedená do spodní části mísy a plní ji tak, že se v ní nejprve rozlije, zklidní, vyplní vytvořený prostor a teprve poté se v celé šířce toku přelije přes první prahový kámen do řečiště.
  Horní vývěrové místo tvoří tedy prohlubeň v terénu, do které se položí geotextílie, fólie z řečiště s prostupem pro přívodní hadici a znovu geotextílie. Zahnuté boky fólie podepírají, stejně jako u řečiště, z vnitřní strany kameny, z venkovní strany kameny a zemina. K vytvoření vývěrového místa se dají využít i pro tento účel vyrobené plastové vývěry. Prodávají se v různých šířkách, mají pevné stěny a otvor pro přívodní hadici již předchystaný. Vývěrové místo lze vytvořit i tak, že se nezabudovává do terénu, ale vytvoří se na něm a zemina spolu s kameny se následně přihrne.
   
  Z hlediska konstrukce je nejspodnější část vodního prvku, která je propojena s rezervoárem, stejná. Tentokrát je mělká miskovitá prohlubeň vyložena kameny nebo valouny. Její dno je vyspádované ke straně tak, aby průchodka přes fólíi umístěná v nejhlubším místě nebyla na první pohled viditelná. Do této průchodky je z vnější strany vlepená trubka nebo hadice (průměr 110 mm) vedoucí k rezervoáru. Z vnitřní strany je do průchodky volně zasunutá krátká trubka s navrtanými otvory. Délka této trubky určuje výšku hladiny v nejspodnější části vodního prvku a otvory slouží k vytečení vody z tohoto místa po vypnutí čerpadla. 

• Rezervoár - Podzemní nádrž na vodu tvoří základní součást všech vodních prvků. Obecné pravidlo, že čím větší (objemnější) tím lepší, platí zvlášť pro zásobárny vody, kaskád, vodopádů a potoků. 
  
  Co všechno je potřeba zvážit při výběru vhodného rezervoáru?
  - délku a šířku vodního toku
  - délku hadice mezi čerpadlem a nejvyšším bodem vodního prvku
  - výkon čerpadla - takže požadované množství vody v řečišti 
  - výškový rozdíl hladin mezi vodou v rezervoáru a v nejvyšším místě v vodního prvku
  - odpařování vody přes letní měsíce
  - odstříkávání dopadající vody mimo vodní prvek 
  - četnost doplňování vody do rezervoáru
  
  V praxi se pro kaskády, potoky a vodopády používají nádrže o objemu 500 litrů a větší. Je potřeba počítat s vodou, která bude v přívodním a odtokovém vedení, s vodou, která bude v řečišti i s nutnou rezervou v nádrži. Zvlášť není-li nainstalované automatické doplňování vody, měl by objem zásobníku umožnit dopuštění cca 1x za 14 dnů. Častější doplňování vody (například 2x týdně) obtěžuje majitele a po čase vede ke spálení čerpadla. Rezervoáry menších objemů tedy fungují pouze ve spojení s automatickým dopouštěním vody. 
  
  
  Druhy rezervoárů - Nejsnáze se instalují standardní nádrže určené k tomuto použití. Mají takřka neomezenou životnost, připravené prostupy pro připojení, odnímatelné víko a přístupové okénko, např. Podzemní nádrž na vodu 700 l nebo Podzemní PP rezerovár 1200 l.
  
  Rezervoár se dá vybudovat i z variabilních modulů, které se prodávají pod názvem Atlantic. Jedná se o vyztužené plastové bedýnky s velkou nosností, které se umisťují do předem připraveného výkopu vyloženého geotextílií a fólií. Takto vytvořený rezervoár může mít jen malou hloubku a téměř jakýkoliv tvar. Přívod i vývod vedení vody je stejný jako u pevných nádrží, jen k prostoupení přes stěny používáme fóliové příruby. Malý rozdíl je také v umístění čerpadla, které leží ve zvláštní čerpadlové komoře připojené k soustavě modulů. Sestava Atlantic se umisťuje mimo nejspodnější místo vodního prvku a vodu do ní přivádíme potrubím nebo hadicí. K vodotěsné izolaci se nejčastěji používá EPDM (kaučuková) fólie, která kryje sestavu modulů i shora. 
  
  Jako rezervoár lze, byť amatérsky, použít i tzv. IBC kontejner. Jeho výhodou jsou ploché stěny a nízká cena. Nevýhodou je, z hlediska velikosti výkopu, jeho tvar, nezaručená životnost a „amatérský vzhled“. Nicméně i toto náhradní řešení funguje.  
  
  
  Prostupy přes stěny a víko - Stěny podzemních nádrží mívají zaoblený tvar, což neumožňuje použít běžné stěnové průchodky, které při dotahování narovnávají zaoblení stěn, a po čase může dojít k jejich prasknutí. Profesionální kulaté nádrže mají pro průchod speciálně připravené rovné plochy nebo je k nim možné použít manžetové gumové průchodky.
  Víko rezervoáru je vždy celé odnímatelné. Víka větších průměrů musí mít na okraji vyřezané „inspekční“ okénko s odnímatelným krytem. Tímto otvorem je možné vyčistit celý rezervoár, manipulovat s čerpadlem a regulovat jeho výkon. Víko je v terénu lehce přihrnuté okolním povrchem (kůra, kačírek, atd.).
  Z důvodu snadného přístupu vody i obsluhy se rezervoáry umisťují mimo nejnižší místo vodopádů, kaskád a potoků. Obvykle se vzdálenost pohybuje okolo 1-3 metrů, ale může být i větší. Propojení zajišťuje KG potrubí nebo častěji šedé lepitelné hadice.
  
  
  Dopouštění vody - Úbytek vody je přes nejteplejší část roku ve všech vodních prvcích velký. Aby nedošlo ke spálení čerpadla z důvodu chybějící vody v rezervoáru, musí být podle potřeby doplňována. Dopouštět ji můžete ručně hadicí nebo nainstalovat přímo do rezervoáru automatické dopouštění. Zařízení může být mechanické (funguje na jednoduchém principu jako dopouštění vody do nádržek WC Auto fill Kit) nebo elektrické, které při poklesu hladiny otevírá elektromagnetický ventil přívodu vody. Pro obě možnosti dopouštění vody je potřeba mít přístup k potrubí nebo hadici, které jsou pod stálým vodním tlakem. 
  
  Kal nasedimentovaný na dně všech typů rezervoáru čistíme 1x ročně nejlépe jezírkovým vysavačem.
  
  
  
  
• Čerpadlo - Přesný typ a výkon čerpadla budete znát až po dokončení celého prvku. Teprve délka přívodní hadice, výška horního vývěru nad hladinou vody v rezervoáru a šířka řečiště určí vhodné čerpadlo. Obecně se používají silnější čerpadla s vyšší spotřebou, například Aquamax Eco Expert, Aquarius Universal, Jebao JFP, atd. Jejich vyšší příkon je nutný, ale eliminuje jej kratší délka provozu čerpadla. Zjednodušeně, co si nastavíte na spínacím budíčku nebo dálkovém ovládání, to na konci roku zaplatíte.
  
  Hadice spojující horní vývěrové místo a rezervoár je vlepená do stěnové průchodky umístěné v horní části rezervoáru nebo ve stěně inspekčního okénka. Uvnitř rezervoáru je hned za stěnovou průchodkou vlepené koleno mířící ke dnu. Následuje šroubení (umožní snadné rozpojení vedení vody a vytažení čerpadla), za šroubením je vlepená trubka, která vede svisle až do druhého šroubení namontovaného přímo na čerpadle. V dosahu je také na této svislé trubce vlepený rozdělovač s ventily nebo „T-kus“ s šoupaty, pomocí kterého lze přesně nastavit požadované množství vody plnící vodní prvek. Přebytečná voda se rozbočením vrací krátce zpět do rezervoáru.
  
  Jiný způsob, jak přesně nastavit výkon čerpadla, je použít některá z nabídky čerpadel s regulací nebo řídit množství protékající vody (případně i osvětlení) dálkovým ovladačem přes zahradní rozvaděč FM Master. Samotné čerpadlo je zavěšeno cca 10 cm nade dnem rezervoáru, aby jej nezanášely nečistoty, které se dostanou při provozu dovnitř. Průměr potrubí uvnitř nádrže je zpravidla 50 - 63 mm. Elektrický kabel čerpadla je vyvedený inspekčním okénkem a zapojený do zásuvky, případně ovládání. 

• Kaskády vodopády a potoky na veřejných místech nebo využívané jako brouzdaliště pro děti - Z důvodu bezpečnosti je nutné v těchto případech umístit čerpadlo vně rezervoáru (např. do suché šachty přisedající k nádrži) nebo do oddělené šachty uvnitř rezervoáru. Voda je pak přiváděná pouze do vnitřní části čerpadla, kabel a místo, kde opouští čerpadlo je na suchu. Pro menší a střední prvky lze použít i některé z čerpadel s napětím 12 V, např. Aquamax Eco Expert 20000/12V nebo Jebao OEP 120000-12V. 

2. Brouzdaliště pro děti

Mít v jezírku část, kterou by šlo využívat jako brouzdaliště pro děti, bývá docela častý požadavek. Pravděpodobně Vás překvapí (tedy pokud jste oslovili solidní firmu), že narazíte na značný odpor. Důvodů proč nedělat na okraji mělkou část, ve které by si mohly hrát malé děti, je více:

- hrozí pád do hluboké vody, na kterou mělčina bezprostředně navazuje - tyto děti většinou neumí plavat
- protože na okrajích jezírek velmi špatně proudí voda, patří tato místa k těm nejpracnějším z hlediska údržby
- i přes péči, kterou by bylo třeba prostoru na brouzdání věnovat, bude jeho povrch kluzký a pravděpodobnost, že si děti budou hrát mezi zvířenými nánosy, usazeninami a zbytky řas, je velká
- děti rychle odrostou, bude je pochopitelně lákat skákání a dovádění v hluboké vodě a Vám zůstane „na krku“ doživotní náročné udržování takové mělčiny

Jak vybudovat brouzdaliště pro děti, abyste se vyhnuli těmto problémům?
Není to vůbec složité. Jezírko si můžete postavit tak, aby Vám jeho udržování zabralo jen nezbytné minimum času a brouzdaliště pro děti uděláte mimo něj. 

Spojení brouzdaliště pro děti s kaskádou, vodopádem nebo potokem
Jak tyto vodní prvky vytvořit popisujeme v kapitole výše. Rozdíl spočívá pouze v tom, že zvětšíte a mírně prohloubíte jejich nejspodnější část, ze které se voda vrací do rezervoáru. Upravením výšky volně vsunuté trubky do průchodky přes fólii snadno dosáhnete například rozměrů plochy 1 x 2 m a hloubky cca 15 - 20 cm. Dno vyplníte malými valouny položenými do potěrového betonu nebo kamenným kobercem. Protože vodní prvek pravidelně vypínáte, nedojde k jeho zanášení, nebudou v něm řasy a nebude ani klouzat. Údržba bude stejná i potom, co děti odrostou. 
Rozhodnete-li se pro tuto variantu, musíte pouze vyřešit problém s umístěním čerpadla - musí být mimo vodu nebo použijte čerpadlo s napětím 12 V. O objem rozšířeného prostoru pro návrat vody, který tvoří brouzdaliště, je nutné pochopitelně zvětšit i objem rezervoáru. 


Výstavba samostatného brouzdaliště
Ani toto řešení není složité. Z jednotlivých částí celého vodního prvku vybudujete pouze jeho nejspodnější místo. Brouzdaliště tak tvoří „mělká vana“ vyložená geotextílií, fólií a znovu geotextílií. Svisle zahnuté okraje drží kameny stejným způsobem jako je tomu u řečiště. Voda se vrací do stranou umístěného rezervoáru trubkou 110 mm. Výška navrtané trubky uvnitř brouzdaliště určuje výšku hladiny. Voda je přiváděna hadicí přes fóliovou průchodku umístěnou u dna na okraji brouzdaliště. Dno pokrývají valouny nebo kamenný koberec. Postup výstavby je téměř stejný jako v kapitole určené budování kaskády, vodopádu nebo potoku. Fungování, jako u všech prvků, zajišťuje cyklování chodu čerpadla. 
Až děti přestanou takové brouzdaliště využívat, je jen na Vaši fantazii, jako ho dotvoříte. Můžete si z něj, například doplněním větších kamenů, udělat vodou přeplňovanou nádrž - pítko, nebo jej napojit na nově vytvořený potok, vodopád nebo kaskádu. 

3. Nádobky tsukubai, cortenové a kamenné mísy s vodou přiváděnou shora nebo zespodu - přeplňované, pítka pro ptáky

• Horní vývěrové místo a část, kterou se voda vrací do rezervoáru 
  
  Voda přiváděná do nádob shora - Nejčastěji přitéká bambusovým stvolem. Stvol by měl vycházet z vytvořeného pozadí vodního prvku (kameny, keře, zvýšený terén, atd.). Přímo u nádoby bývá, ze stejného materiálu jako stvol, vytvořená podpěra, která může mít různý tvar. Seříznutý stvol končí zhruba uprostřed nádoby, cca 30 cm nad vodní hladinou a voda z něj vytéká tenkým pramínkem. Přívodní hadička je protažena celým stvolem, protože protékající studená voda by způsobila popraskání bambusu. Před protahováním přívodní hadičky nezapomeňte prorazit tenkou blanku v kolénkách stvolu. Pokud se rozhodnete k přívodu vody využít některou z bambusových her, kterou koupíte již hotovou i s protaženou hadičkou, ukotvíte ji do země těsně vedle rezervoáru. Pomocí vhodné redukce propojíte její hadičku s hadičkou vedoucí od čerpadla. 
  K přívodu vody se dají použít i trubky z moderních materiálů jako je corten či nerez, z těch klasických vydlabané půl kmeny, kamenná korýtka, atd. 
  Množství vody přiváděné do nádobky se nastaví tak, že voda po naplnění nádoby neodkapává, ale stéká po jejich venkovních stěnách zpět do rezervoáru. 
  
  Pro rychlé a trvalé vytvoření požadovaného povrchu a barvy cortenu je ideální používání cortenových mís a jiných prvků tak, že jsou každý den vodou napouštěny a vypouštěny. Tím dochází ke každodenní oxidaci povrchů, což zrychluje korozi. Nejlépe tedy fungují mísy zevnitř vodou přeplňované. Pokud je voda přiváděná do cortenového vodního prvku shora (např. bambusovým stvolem), doporučujeme odvrtání přiměřeně velké dírky do dna, kterou voda slabě odtéká i po dobu chodu čerpadla, ale po jeho vypnutí se díky tomuto otvoru voda z cortenové mísy zcela ztratí. 

Voda přiváděná zespodu do nádob - přeplňovaná - Tento způsob vytváří krásný efekt stále plné nádoby s naprosto klidnou hladinou. V kamenných, keramických, žulových a nádobách z jiných přírodních materiálů musí být ideálně otvor ve dně již vytvořený. Provrtávání těchto materiálů (včetně kamenů a vývěrových koulí) může být pro laika dosti problematické a je lepší je svěřit odborné kamenické firmě. 
Výtlaková hadička vodou přeplňovaných vodních prvků je přes otvory ve víku rezervoáru krátce propojena s otvorem v nádobě a zavedena cca 5 cm do předchystaného otvoru. U cortenových mís se přívodní hadička napojí na stěnovou průchodku přes stěnu mís. Otvor se vrtá podle průměru průchodky ve spodní části stěny. Aby se na klidné hladině neobjevilo rozčeření proudem vody, bývá stěnová průchodka doplněna o klobouček, který proud rozptýlí. Množství přiváděné vody je nastavené opět tak, aby přetékající voda stékala po venkovních stěnách a neodkapávala. 

• Rezervoár - Pro menší vodní prvky se většinou umisťuje přímo pod nádobku nebo mísu s vodou. Využívá se nabídky hotových rezervoárů od různých výrobců. Materiál tvoří laminát nebo odolné LLD-PE. Tyto rezervoáry mají tvar přizpůsobený svému použití, tzn. kónické stěny, pevné, dovnitř vytvarované víko, podpěrnou nohu. Protože jsou nádobky umístěné přímo na perforovaném víku, je jeho nosnost zvláště důležitá. Ve víku je také vždy vyřezané inspekční okénko s víčkem, kterým lze vložit a obsluhovat čerpadlo a regulovat množství vody. Přes zimu zůstávají rezervoáry napuštěné vodou. 
  
  Dopouštění vody - Vodu doplňujeme buď ručně nebo pro automatické dopouštění vody se používá Auto Fill Kit.

• Čerpadlo - Menší vodní efekty vyžadují pouze slabší čerpadlo, např. Pontec Pondovario 1500. Přesné množství vody vtékající stvolem do nádobky se nastavuje běžným zahradním rozdělovačem s ventily, který je napojen v rezervoáru na výtlačnou hadičku. 

4. Malé a velké vodotrysky

• Nejmenší vodotrysky napájené z rezervoáru - Jsou uchyceny do víka standardních kupovaných rezervoárů. Tyto hotové nádrže mají již připravený větší otvor ve středu víka, přes který je tryska uchycena a připojena na čerpadlo. Pro tento účel se nejčastěji používají zpěňovací trysky, např. Fontánová tryska Oase 35 - 10 E, které vytváří velmi pěkný efekt bohatého proudu vody vycházejícího z valounů umístěných na terénu. Čím větší je průměr rezervoáru, tím méně je starostí s návratem vody z trysky ovlivňované větrem a tím větší sloupec vody může vodotrysk mít. 
  U vysokých vodotrysků však doporučujeme rozšířit průměr víka rezervoáru prstencem z fólie, který odstřikující vodu zavede z okolí zpět na perforované víko. Takto podložené vysoké vodotrysky mohou být také napojené na rezervoár umístěný mimo podložení fólií. Rezervoár je potom s takovou „fóliovou vanou“ propojený návratovým potrubím nebo hadicí, stejně jako tryska vodotrysku s čerpadlem v rezervoáru. 

• Menší vodotrysky umístěné v jezírku - Jejich instalace vypadá na první pohled ze všech vodních prvků nejjednodušeji, ale i zde musíme myslet na některé problémy s jejich instalací. 
  
  Umístění a ukotvení menších fontán - Fontánové sety pro malá jezírka (obsahují čerpadlo, propojení i fontánovou trysku) není nutné nijak kotvit. Stačí je pouze postavit do vhodné hloubky a vybrat místo, které zohledňuje rozstřik vody zejména při silném větru.
  Výkonnější fontánové sety s vyšším a bohatším vodním efektem, u kterých hrozí posunutí nebo překocení, kotvíme pomocí hmoždinek a šroubů. Čerpadlo přišroubujeme nejprve k pevnému podkladu - většinou betonová dlaždice a teprve potom umístíme na dno jezírka. Při výběru místa opět dbáme na dostatečnou vzdálenost od krajů jezírka. 
  Obecně všechny malé a menší vodotrysky a fontány nenahrazují filtraci v jezírku. Nejprve je nutné mít fungující filtr, čerpadlo a UV lampu, jež v něm vyčistí vodu od nečistot, které by neustále ucpávaly fontánové čerpadlo nebo úzké otvory přímo ve fontánových tryskách. 
  

• Umístění a ukotvení velkých fontán se sloupcem 4 m a vyšším pro velké vodní plochy - Ve specializovaných prodejnách můžete koupit fontánové sety nebo jednotlivé součásti pro ty největší a nejvyšší vodní efekty. Sety mají fontánovou trysku obvykle zabudovanou do plováku, na němž je pod vodou připevněné také čerpadlo. Součástí je i kotvící lano, které drží celé zařízení na požadovaném, pečlivě vybraném místě na hladině. Lano je ukotvené na protilehlých stranách jezera a umožňuje zároveň přitažení fontány ke břehu, pokud je potřeba provést údržbu. 
  Nevyhovuje-li žádný z nabízených setů (pro ČR připadají do úvahy pouze čerpadla a fontány německé firmy Oase), lze sestavit celý vodní efekt i z jednotlivých komponentů. Po výběru fontánové trysky odpovídající představám zákazníka, vybereme podle tabulky pro tu kterou trysku vhodné čerpadlo. Protože tentokrát nemáme k dispozici plovák, který by celé zařízení držel na hladině, musíme, tak jako u menších fontánových setů, fixovat čerpadlo do přiměřeně velké a stabilní betonové dlaždice nebo bloku. Jiným a nejčastěji používaným řešením (a to i pro fontánové sety s plovákem) je výroba stojanu z nerezové oceli. Z důvodů stability mívá stojan tvar krychle nebo kvádru s nastavitelnou výškou nožek. Výška stojanu se odvíjí od hloubky vody v daném místě. Protože voda ve velkých jezerech, na které se umisťují tyto největší fontány, bývá jen zřídka filtrovaná, hrozí časté zanášení fontánového čerpadla. Z tohoto důvodu jsou plochy stabilizační konstrukce pokryty nerezovou mřížkou, která zabraňuje nečistotám ucpat sání čerpadla a má dostatečně velkou plochu, aby ji nebylo nutné často čistit. Takto umístěnou fontánu není pochopitelně možné přitáhnout ke břehu, takže se instaluje, obsluhuje a čistí buď z loďky nebo od ní vede ke břehu těsně pod, či nad vodou lávka. Kabely od čerpadla a většinou i osvětlení vedou po dně jezera nebo jsou připevněny k lávce.

Osvětlení vodních prvků

Využívají se stejné druhy světel jako pro osvětlení jezírka. Reflektory se umisťují do vody těsně k fontánové trysce a paprsek míří vzhůru s proudem vody. Světla slabší intenzity se mohou rozmístit i kolem fontány. Obdobné je to u osvětlení potoků, kaskád a vodopádů - silnější světla míří ode dna nahoru proti dopadající vodě, světla slabší intenzity jsou položena do míst se sloupcem vody. Nezapomeňte, že u přírodních prvků je na místě střídmost, takže se volí spíše decentní osvětlení. 

Používání chemie ve vodních prvcích

Základní snahou je chemii vůbec nepoužívat. Cílem je, aby z Vašeho vodního prvku mohli bez obav pít nejen zahradní ptáci, zvířata a hmyz, ale také Váš pes nebo kočka. Také pocit z takové vody v zahradě bude úplně jiný, voda nebude zapáchat po dezinfekci, bude chladná a čistá. Takové kvality vody se dosahuje správně nastaveným vypínám cirkulace tak, že voda tráví minimálně celou noc ve tmě a chladu v podzemním rezervoáru. 

Pokud přesto chcete nebo jste nuceni použít chemii k úpravě vody ve vodním prvku, nejčastěji lidé používají přípravek Savo pro studny, chlorové tablety pro úpravu vody v bazénech, přípravek na odstranění všech druhů řas, atd. Relativně nejpřírodnější je použití běžné jedlé soli bez aditiv v koncentraci 5 - 7 kg/1 m³, ale ani takto „přírodně“ upravená voda nebude sloužit k pití zvířatům. 

Chemii se bohužel nevyhnete při provozování kašen, ze kterých většinou není možné vodu pravidelně stahovat do podzemního rezervoáru. 

V každém případě, pokud se nevyhnete úpravě vody, dobře si přečtěte návod a dodržte dávkování přípravku. Správnou konstrukcí a používáním vodního prvku se ale chemii lze zcela vyhnout.

Údržba a provoz vodních prvků během roku

Kaskády, vodopády, potoky a brouzdaliště pro děti

Pravidelné vypínání těchto vodních prvků zajistí nejen jejich provoz bez používání chemických přípravků, ale výrazně zjednoduší i jejich údržbu. Na začátku, uprostřed a na konci sezóny většinou stačí tlakovou vodou (Vap) očistit kameny a celé řečiště od vznikajících nánosů a usazenin. Samozřejmostí je i pravidelná kontrola a dopouštění vody do rezervoáru. V podzemním rezervoáru se voda ponechává během celého roku, včetně zimního období. Během zimy rezervoár plný vody vytváří protitlak k tlaku rozpínající se okolní zeminy. Po vypnutí vodního prvku před zimou čerpadlo buď ponechte v rezervoáru také a proveďte jednoduchou údržbu na jaře, nebo očistěte rotor a stator kyselinou solnou na podzim zároveň s odstavením vodního prvku a vysušené čerpadlo uložte do domu. Nevrátí-li se voda samospádem z přívodních a odvodních hadic nebo potrubí zpět do rezervoáru, vysajte turo vodu vysavačem nebo ji vytlačte kompresorem tak, aby nemohla po zmrznutí způsobit prasknutí hadic nebo potrubí. Po zimě před jarním spuštěním vodu z rezervoáru vyberte a vyčistěte nádobu před zahájením provozu.

Nádobky Tsukubai, cortenové, hliníkové, lakované a kamenné mísy, nadzemní hranaté nádrže na vodu

• Kamenné a lávové nádržky Tsukubai

      Během sezóny spočívá údržba v odstraňování usazenin na dně nádržek a v čištění vnitřních i venkovních stěn. Používá se kuchyňská houbočka, případně u odolnějších nánosů je možné zlehka použít kuchyňskou drátěnku. Usazený vodní kámen průběžně odstraňujeme přípravkem Bio odstraňovač vodního kamene a Bio ochrana + čistič. 

      Během zimního období vodu v těchto nádržkách neponechávejte - buď je obraťte dnem vzhůru nebo podložte tak, aby z nich dešťová voda mohla vytékat. Nádržky se spodním přeplňovacím otvorem upravte tak, aby je voda ze sněhu či deště nemohla během zimy naplnit. Vodu vypusťte také ze všech přívodních hadiček, trubek a bambusových stvolů. Péče o rezervoár a jeho zimní provoz zůstává stejná jako v odstavci Kaskády, vodopády ... výše.

• Cortenové, hliníkové a lakované mísy

      K čištění povrchů během sezóny používáme zásadně kuchyňskou houbičku. Z důvodu poškození je u těchto povrchů vyloučené čištění tlakovou vodou (Vap), drátěnkou, ocelovým kartáčem atd. Usazující se vodní kámen se odstraňuje dle potřeby s použitím Bio odstraňovač vodního kamene a Bio ochrana + čistič.

      V cortenových a zejména hliníkových a lakovaných mísách voda v zimním období nezůstává. Lakované a hliníkové mísy buď podložte tak, aby z nich voda ze sněhu a deště vytékala nebo tuto vodu dle potřeby vybírejte, aby po případném zmrznutí velký kus ledu nepoškrábal povrch vnitřních stěn a také aby nedocházelo k vytváření usazenin nečistot na stěnách.

• Žulové a kamenné mísy

     Údržba i příprava na zimu je u těchto mís stejná jako u mís předchozích, pouze k čištění jejich povrchu můžete použít zlehka kuchyňskou drátěnku a tlakovou vodu (Vap).

Provoz podzemních rezervoárů k mísám se řídí stejnými zásadami jako v odstavci Kaskády, vodopády... výše. Stejně tak platí nutnost vypuštění vody ze všech přívodních i odvodních hadiček a potrubí.

• Nadzemní hranaté nádrže na vodu

      Provádění sezónní péče je stejné jako u mís na vodu. Opět je možné použít spolu s houbičkou na nádobí přípravky Bio odstraňovač vodního kamene a Bio ochrana + čistič. 

      Zazimování těchto vodních prvků se zásadně odlišuje od mís v tom, že zatímco v mísách by případná voda nezpůsobila jejich zničení u hranatých nádrží je nutné vodu před zimou i během zimy odstraňovat tak, aby případný větší objem ledu nemohl deformovat nebo roztrhnout kolmé stěny nádrže. Provoz podzemních rezervoárů k nádržím se řídí stejnými zásadami jako v odstavci Kaskády, vodopády... výše. Stejně tak platí nutnost vypuštění vody ze všech přívodních i odvodních hadiček a potrubí.

Všechny druhy mís a nádrží však můžete za těchto podmínek nechat po celé zimní období venku na zahradě bez zakrytí.

Vodotrysky

Během sezónního provozu vodotrysků je nutné se věnovat pouze odstraňování nečistot, které vnikly i přes hustý koš sání čerpadla do jejich těla a které způsobují omezení průtoku vody. Na vodní kámen usazující se zvenku na tryskách můžeme použít opět přípravky Bio odstraňovač vodního kamene a Bio ochrana + čistič., případně kyselinu solnou. Plastové trysky je lépe na zimu odmontovat, kvalitní nerezové trysky se mohou ponechat ve vodě, voda se vypustí pouze z jejich částí, které jsou nad vodní hladinou a kde by při naplnění vodou a zamrznutí hrozilo jejich roztržení.

Bezpečnost vodních prvků

Pro vodní prvky provozované v domácích zahradách platí, že zásuvky propojené s jejich čerpadlem (všechna jezírková světla pracují s bezpečným napětím 12 nebo 24 V), musí být jištěné proudovým chráničem. Pokud byste chtěli mít absolutní jistotu, poskytne ji pouze čerpadlo na 12 V nebo čerpadlo umístěné mimo vodu vodního prvku včetně rezervoáru. 

Vodní prvky provozované na veřejných místech - zahradách, parcích, u škol a školek, zkrátka tam, kde je volný přístup osob, musí mít 100% zabezpečení. Z hlediska bezpečnosti zde nic jiného nepřipadá do úvahy.
V praxi to znamená:

• odpovídající proudový chránič 
• použití čerpadla na 12 V nebo čerpadlo umístěné mimo vodu spojenou s vodním prvkem