Kapří neštovice (Carp pox)

V posledních letech je toto onemocnění zejména v chovech koi na vzestupu, proto považujeme za nutné se mu věnovat obšírněji. Informace, které zde uvádíme by měly přispět k rychlejšímu rozpoznání a potlačení kapřích neštovic v chovech koi. Zde laičtí chovatelé často považují jeho typické projevy za napadení plísněmi a stejně tak se ho i snaží léčit. Pochopitelně bez úspěchu. 

Původcem kapřích neštovic jsou viry, konkrétně viry z čeledi herpes. Herpes viry patří mezi nejrozšířenější a dělí se na spoustu druhů, které způsobují nejrůznější onemocnění. Patří sem i velmi obávané KHV (koi herpes virus). Přestože jsou původci ze stejné oblasti virů, jednotlivá onemocnění spolu nesouvisí a je potřeba je rozlišovat. 

Skupina herpes virů, která způsobuje kapří neštovice, se označuje jako CyHV-1 (cyprinus herpes virus) a napadá nejvíce kaprovité ryby (koi, ale i kapr obecný, karas, závojnatka, jelec jesen, amur bílý, parma obecná apod.). U kaprů chovaných v rybnících se první zmínky o této nemoci objevují již před 400 lety. V tehdejší odborné literatuře jsou popsány příznaky a uvádí se zde i poměrně značné úhyny ryb, pochopitelně bez určení původce. Samotný virus byl nalezen a popsán v roce 1964. Znamená to, že se s touto nemocí u kaprovitých ryb potýkáme již velmi dlouho. Již dlouho se také ví, že se v chovech ryb objevuje cyklicky, takže bez zjevného důvodu se náhle objeví, široce rozšíří, kulminuje a náhle zase zmizí. Bohužel v posledních desítkách let se viru díky globalizaci a mezinárodnímu obchodu s rybami, i díky rozšiřování komerčních a zájmových chovů ryb, velmi daří. 

Každé napadení organismu herpes viry je nebezpečné nejenom v tom, že může zapříčinit celkové onemocnění, ale viry, které se dostanou do buněk nervového a lymfatického sytému ryb, mohou v těchto buňkách zůstat a množit se, aniž by v hostitelském organismu způsobily vznik nemoci. Takové ryby sice samy neonemocní, ale stanou se přenašeči viru. Virus kapřích neštovic se přenáší kontaktem z ryby na rybu, mimo tělo dokáže virus přežít pouze krátkou dobu. Čím je kontakt ryb těsnější (více ryb na malém prostoru), tím lepší jsou podmínky pro šíření. Zatímco dříve se uvádělo promoření populace kaprů a koi kolem 60%, poslední informace hovoří o výskytu viru kapřích neštovic téměř u všech ryb v komerčních a zájmových chovech. Naštěstí se, jak v minulosti, tak i v přítomnosti dokáže drtivá většina ryb s napadením těmito viry vyrovnat a onemocnění se u nich po celý život nijak neprojeví. 

Příznaky

Virus kapřích neštovic se ve fázi onemocnění projevuje zduřením horní vrstvy kůže, na jejímž povrchu vzniká kožní útvar - léze, která má většinou kapkovitý nebo oválný tvar. Barva tohoto nepěkného výrůstku je mléčně bělavá, později přechází do světle šedé, či oranžové (tato zabarvení jsou důvodem toho, že si laici napadení viry pletou s plísněmi). Konzistence léze je rosolovitá. Napadení organismu ryb a tyto kožní útvary zvyšují možnost, že se v místě zduření vytvoří kožní, rakovinový nádor. 

Léze se vyskytují zejména na hřbetní, prsních a ocasní ploutvi. Často se také objeví na hřbetě, hlavě a v oblasti očí a úst ryb. Zejména v počáteční fázi onemocnění ryby přijímají potravu a jsou aktivní bez jakéhokoliv omezení. Nemoc se často, ale ne vždy, projevuje tak, že se léze objeví na podzim nebo na jaře při kolísání a poklesu teplot vody a později spolu s přirozeným ohříváním vody zase vymizí.  U jedinců se sníženou obranyschopností organismu nebo poruchou imunity se počet lézí na těle zvyšuje a postupně dochází ke kolapsu celého organismu. 

Jakýkoliv organismus včetně rybího nebo lidského nedokáže zničit viry ve svém těle. Jakmile se jednou viry dostanou do tělové buňky, ovládnou ji a imunitní sytém (bílé krvinky) by musel spolu s viry zničit i svou vlastní napadenou buňku, což by znamenalo sám sebe. Jak se ale potom dokáže ubránit tomuto napadení? 
Viry se na rozdíl od bakterií nedokáží samy množit. Ke svému rozšíření využívají množení tělních buněk. Ovládnou tu mateřskou, do které se dostaly přes buněčnou stěnu a infikují její nově vytvořené buňky tak, že každá nově vytvořená buňka obsahuje i kopii původního viru. Imunitní systém organismu má k redukci množení virů jedinou šanci a to je právě stádium nových buněk, které se právě „uvolnily" z mateřské buňky. Pouze tehdy a pouze pokud je kvalitních bílých krvinek dostatek, je možné zlikvidovat ty nové buňky, které obsahují kopie virů a tím omezit jejich šíření. Viry potom sice zůstávají v prvotně napadených buňkách v „klidovém" stádiu, neohrožují organismus svým šířením, ale stále čekají na oslabení imunitního systému. 

Léčba a prevence

Přístupy k této nemoci ryb v zájmových chovech bývají různé. Od bagatelizování, až po přehnanou úzkostlivost.
Můžete se setkat s návody na léčení pomocí zvýšení teploty vody, přidávání soli do vody nebo seškrabávání lézí z ploutví a těla. Existují doporučení na chov koi pouze ve vodě kolem 20°C, protože jen tak se projevům napadení viry vyhnete. Občas lze narazit i na přípravky, na kterých se uvádí, že dokáží kapří neštovice vyléčit.
Pokud vyjdeme z toho, že většina ryb (koi), které se chovají nebo dají koupit, se nejspíše už s viry kapřích neštovic setkala, má viry ve svém organismu, ale dokáže díky dobré imunitě s nimi vyjít a zabránit jejich rozvoji a napadání dalších buněk, nemá asi smysl si dělat starosti s nákupem pouze zdravých ryb nebo zkoumat, zda Vaši koi v sobě tyto viry mají či ne.
Účinný lék na tuto skupinu virů neexistuje. Podle našich zkušeností léčit povrchové příznaky - léze nemá příliš smysl, protože hlavní průvodce onemocnění se skrývá hluboko v buňkách v organismu. Často nezabrání rozvoji nemoci, ani chov koi pouze v teplé vodě nebo zimování ryb v zimovišti. 
Jsme zastánci důsledné prevence. Mimo vyloučení všech faktorů, které zvyšují pravděpodobnost rozvoje nemoci a které uvádíme v odstavci níže, máme nejlepší zkušenosti s celoživotním podporováním přirozené obranyschopnosti rybího organismu. Co to znamená?
Zejména kvalitní krmivo. Podle možností podávejte Vašim rybám vždy to nejlepší. Dále obohacujte i toto kvalitní krmivo o všechny dostupné potravní doplňky, zejména Česnekový koncentrát, Vitamín C, Beta Glucan, např. minerály, Propolis, probiotika atd. Zde je potřeba podtrhnout slova celoživotní podávání, protože účinky těchto aditiv se projeví na imunitě organismu pouze při dlouhodobém užívání. 
Chcete-li pro Vaše koi udělat maximum, držte je přes zimu v zimovišti. Platí to hlavně pro koi, u kterých se neštovice již projevily. V zimovišti můžete na menším objemu vody ryby také snáze prokrmovat kvalitním krmivem s doplňky.  

Faktory přispívající k rozvoji onemocnění

Přerybnění - nedodržení počtu ryb vzhledem k objemu vody, který je k dispozici (platí i pro komerční rybářství). Ryby jsou nejen v těsnějším kontaktu, což usnadní přenos viru, ale většinou s velkým počtem ryb klesá kvalita vody, úroveň prokysličení, zvedají se hodnoty nežádoucích parametrů vody a stoupá zatížení ryb stresem. 

Stres - snažte se omezit vznik stresu na minimum. Dodržujte zásady vypouštění nových ryb. Čerstvou vodu dopouštějte do jezírka vždy postupně. Pokud čistíte jezírko ve větším rozsahu, předem si vše pečlivě naplánujte a připravte, aby se doba čištění a tím i zhoršených podmínek pro ryby, zkrátila co nejvíce. Občas jste nuceni ryby z důvodu čištění přelovit do bazénu nebo nádrže mimo jezírko. Myslete při tom na to, že ryby musí mít v náhradním prostoru vodu, ve které byly v jezírku! Stejné platí i pro umísťování ryb do zimoviště nebo karanténní nádrže.
Stres u ryb vyvolává také nedostatek kyslíku, špatná kvalita vody, jejich velký počet, atd. 

Kolísání teplot - mimo teplotních šoků, které může způsobit chovatel nevhodným postupem při manipulaci s rybami, jsou ryby vystavené i přirozenému podzimnímu nebo jarnímu kolísání teploty vody, které však jen těžko ovlivníte. Nezbývá než konstatovat, že náhlé změny teplot nejsou pro imunitní systém ryb dobré a vyhnout se jim u jezírek v ČR můžete jen umisťováním ryb do zimoviště. 

Odolnost ryb - počítejte již od počátku s tím, že se věnujete chovu lidmi vyšlechtěných a neustále dál šlechtěných zvířat - koi. Pravděpodobnost oslabení imunity u barevných či jinak upravených mutací (také například psů, koček, atd.) je vyšší než v přírodní populaci. 
Mezi jednotlivými varietami koi jsou některé více vnímavé k tomuto onemocnění - např. goromo, goshiki, tancho. To ovšem vůbec neznamená, že Vám koi těchto variet musí onemocnět! 

Možnost přenosu viru CyHV-1 kapřích neštovic na člověka - přestože herpes virus, který u člověka způsobuje tzv. opar, nátku, herpes a je známý typickým projevem na rtu nebo v oblasti úst a nosu, pochází také ze skupiny herpes virů, je přenos viru, který postihuje ryby na člověka nemožný! 
 

Datum poslední revize a doplnění: