Pěna na hladině jezírka

Popis: Do určité míry je výskyt pěny na hladině jezírka normální jev. Objevuje se zvláště u přítoku vody vracející se z filtrace, u ústí potoka, pod vodopádem. Tato pěna vzniká pouze smícháváním vody a vzduchu a po pár metrech se na hladině jezírka rozplyne. Občas se ale v jezírku může objevit bělavá či nažloutlá pěna, která se sice tvoří ve stejných místech, ale zůstává na hladině. Tato pěna se neustále tvoří, přestože ji sbírá hladinový sběrač a její množství bývá větší v dopoledních hodinách. Příčin vzniku pěny může být mnoho, a přestože je každé jezírko velmi specifické, pokusíme se popsat ty hlavní a doporučit jejich řešení.

Řešení: Za většinou potíží s pěnou na hladině stojí organické látky (látky přírodního původu) včetně proteinů (bílkovin). Rozpuštěné organické látky (okem neviditelné) se do vody dostávají ze zbytků rostlin, listů, řas, exkrementů ryb, vytvořených usazenin a povlaků atd. Proteiny jsou základní složkou potravy ryb. Ryby je díky svému metabolismu přeměňují na energii a zbytkové látky vylučují z těla ven, kde jsou následně biologicky rozkládány ve filtru. Pokud z jakýchkoliv důvodů špatně funguje rozklad těchto látek, začnou se hromadit ve vodě. Na hladině se objeví tenký, neustále vznikající film. Tento povlak bývá na začátku potíží s pěnou na hladině a mimo jiné snižuje prostupnost hladiny pro plyny. Přesáhne-li množství rozpuštěných organických látek a bílkovin ve vodě určitou mez (jsou překročeny možnosti filtračního systému rozložit tyto látky) a je-li voda, která je ve větší míře obsahuje, mísena se vzduchem, začne se vytvářet pěna. K tomuto promíchávání vody a vzduchu stačí i vodní hladina, přes kterou dochází k výměně plynů.

 
Nejčastější příčiny vzniku pěny na hladině jezírka a jejich odstranění

1. Nerovnováha mezi množstvím organického znečištění a možnostmi tyto látky zpracovat. 
Mimo problémů s pěnou bývá malá filtrace a slabý výkon čerpadla hlavní příčinou mnoha potíží s jezírkem. Velikost filtru se váže na objem jezírka. Na 10 m3 objemu vody v jezírku je nutné mít 1 m3 objemu filtrace, ve které by voda měla protékat přes 4-5 filtračních komor. Objem a způsob průtoku vody filtrem musí umožňovat zachytávání nečistot po dobu cca 1 měsíce, kdy je nutné tyto látky z filtru vypláchnout.
Výkon čerpadla potom musí být dostatečný k tomu, aby neustále vznikající organické zbytky nezůstávaly v jezírku, ale aby je proudění vody dopravovalo do filtrace, ve které budou biologicky zpracovány, v případě hrubých nečistot vypláchnuty. 
Malý objem filtrace, slabé čerpadlo, nečištění filtru a následně vyšší úroveň rozpuštěných látek a proteinů ve vodě může být příčinou vzniku pěny na hladině.

2. Zbytky organického materiálu na dně a stěnách jezírka.
Pohybu nečistot po dně a stěnách jezírka by nemělo nic bránit. Každá překážka (kameny, štěrk, ale i například obklad stěn) zapříčiní ukládání organického materiálu v jezírku, namísto jeho zachycení ve filtraci. Dno i stěny jezírka by tedy měla tvořit hladká folie. Stěny by měly být kolmé, dno prudce vyspádované od přítoku k sání. I u takto zbudovaného jezírka je nutné v pravidelném intervalu odstraňovat nánosy a zbytky vysavačem, dnovou síťkou a kartáčem.

3. Příliš mnoho ryb v jezírku.
Počet ryb, kterým je možné připravit odpovídající životní podmínky v jezírku, je limitován především možnostmi filtrace zpracovat odpadní látky. Větší počet ryb s sebou nese i více krmení a následně více exkrementů, což znamená více rozpuštěných organických látek a proteinů ve vodě. Obecně je vždy lepší mít v jezírku méně, ale pěkných a zdravých ryb, nežli mít jezírko přerybněné. Snadno se množící druhy ryb je nutné regulovat.

4. Překrmování ryb, nesprávná technika krmení, krmení nevhodným krmivem.
Potrava je největším zdrojem bílkovin v jezírku. Je tedy nejen důležité krmit kvalitním krmivem, ale také správným způsobem. Při jeho podávání musí mít ryby čas na jeho posbírání z hladiny nebo dna jezírka. Vždy krmíme tedy co nejdál od dnového sání a skimmeru, případně použijeme krmící kroužek. Krmivo, které se dostane sáním do filtru, zvyšuje obsah nezpracovaných proteinů ve vodě.

Nejčastěji chovaný Koi kapr nemá žaludek. V přírodních podmínkách tyto ryby přijímají malá množství různorodé potravy po celý den, není tudíž potřeba, tak jako např. u dravých ryb, mít v těle kam uložit rychle zhltnuté jídlo. Tato přírodní adaptace však může způsobovat problémy s krmením v jezírkách. Podávání krmiva 1x za den je výhodné pro stanovení jeho množství i pro přehled o jeho zkonzumování. Na druhé straně tím nutíme Koi přijmout více potravy v krátkém čase, na což není jejich způsob trávení uzpůsobený. Nedokonale strávené krmivo nemůže být v těle efektivně využité a navyšuje úroveň bílkovin v jezírku. 

Nejen Koi, ale všechny ryby jsou v různých částech roku také jinak uzpůsobeny k zpracovávání krmiva. Proto se granulovaná potrava vyrábí v různých variantách, které se liší zejména obsahem bílkovin a tuku. Zkrmováním např. růstového krmiva v období, kdy je teplota vody nízká (jaro, podzim), vede mimo možných zdravotních potíží ryb také ke zvýšení obsahu proteinů ve vodě.

Potravu je tedy vhodné rybám podávat v menších dávkách několikrát za den nebo, krmíme-li 1x denně, protáhnout dobu krmení malými dávkami na 15-20 minut.

5. Nově zbudované jezírko - syndrom nového jezírka.
Po dokončení jezírka a jeho napuštění vodou, není možné do takto nově vytvořeného prostředí vypustit ryby. Minimální doba pro osazení rybami je 14 dní. Nejen že je nutné odvětrat z vody případný chlór, ale během této doby mohou kvalitu napuštěné vody ovlivňovat látky, které se do ní dostávají z materiálu použitého při stavbě (cement, znečištění štěrku, použitá lepidla, tmely a odmašťovače). Všechny tyto nechtěné příměsi je potřeba pomocí filtrace dostat z vody. Toto „vyčištění“ vody v jezírku je však pouze první částí problému s novým jezírkem.

Druhá část potíží je spojena s biologickou částí filtrování vody. Naběhnutí biologického čištění ve filtraci trvá minimálně 1 měsíc a to i přesto, že pravidelně aplikujete startovací filtrační bakterie. Bakterie, které se využívají k odstraňování nežádoucích látek z vody, však nežijí pouze ve filtraci, usazují se na každém povrchu pod hladinou. Tyto biologické filmy znásobují kapacitu filtrování vody a jsou zásadní pro životní prostředí v jezírku. K tomu, aby filtrační bakterie mohly vytvořit biofilmy a osídlit nové prostředí, však potřebují určitý, poměrně dlouhý čas. Z praxe víme, že to může trvat až půl roku. Během této doby filtrování vody probíhá omezeně, což má vliv nejen na ryby a kvalitu vody, ale také na rozkládání bílkovin a organického materiálu, tedy i na možnou tvorbu pěny na hladině.

6. Nedostatečná úroveň kyslíku ve vodě, filtraci.
Kyslík patří mezi základní podmínky k životu. Nasycení vody kyslíkem je nezbytné jak pro život ryb, tak pro bakterie, které jsou nutné k rozkladu nežádoucích látek. Ve vodě s nedostatkem kyslíku nemůže správně fungovat jejich zpracovávání, což může vést k vytváření pěny na hladině.

7. Přitékání vody z okolního terénu do jezírka, zahradní hnojivo.
Špatně ukončené okraje jezírka nebo špatný sklon terénu v jeho okolí, bývají častou příčinou problémů. Umožníme-li dešťové vodě z okolního terénu vtékat v některém místě do jezírka, tak s touto vodou přeteče do jezírka také spousta rozpuštěného i nerozpuštěného organického materiálu. S těmito nadbytečnými živinami však kapacita filtračního systému nepočítá, tyto látky nejsou rozkládány a to může iniciovat vznik pěny. Vyloučení možnosti vtékání vody z okolního terénu do jezírka, patří mezi základní podmínky při jeho navrhování a výstavbě.

8. Tření ryb, případně žab v jezírku.
I tato, na první pohled radostná událost, může mít dvě strany. Na jedné je to určitá vizitka chovatele a známka toho, že podmínky v jeho jezírku umožňují rozmnožování ryb, na druhé straně se při tření ryb dostává do vody spousta biologického materiálu (jikry, mlíčí), tudíž také spousta bílkovin. Občas bývá tření ryb natolik intenzivní, že vyšší úroveň nerozložených proteinů ve vodě způsobí vznik pěny.

Za příznivých podmínek se však může vyšší obsah bílkovin objevit i v jezírku bez ryb. Jarní rozmnožování žab, které se z okolí stáhnou k jezírku ve velkých počtech, opět přináší do vody spoustu proteinů, které mohou v tomto období zapříčinit vznik pěny na hladině.

 

Shrnutí: Ač tedy samotná pěna na hladině neznamená akutní ohrožení jezírka a jeho obyvatel, může být známkou vychýlení rovnováhy mezi množstvím odpadních látek a možnostmi je rozložit. Pokud mezi výše napsanými příčinami nenaleznete tu Vaši, doporučujeme obrátit se na naši nebo jinou odbornou firmu.

Datum poslední revize a doplnění: