Katalog produktů
Články

Jeseteři - obecné informace

Spadají do rodu chrupavčitých ryb. Vyznačují se protáhlým tělem, které je pokryto velkými kostěnými štítky, ty se nacházejí v pěti podélných řadách - jedna na hřbetě, jedna na každém boku a dvě na břišní straně těla. Ocasní ploutev je velice nesouměrná, horní lalok je výrazně delší než spodní. Rypec je u většiny druhů značně protáhlý, se čtyřmi vousky.

Potrava

Živí se hlavně měkkýši, kraby, bentosem (živou potravou dna), některými druhy ryb žijícími ve spodní vrstvě vodního sloupce, larvami vodního hmyzu, atd. V přírodních podmínkách přijímají potravu tak, že výsuvnými ústy nasávají horní vrstvu povrchu dna, ponechají si drobné živočichy žijící v této vrstvě a nevyužitelný zbytek vyplivnou. Tomuto chování se přizpůsobuje i krmení v jezírku. Z hlediska využití potravy doporučujeme krmit granulemi menších velikostí, které ryby snáze zhltnou ve větším počtu tak, jak to odpovídá jejich přirozenému chování.

Jeseterovité ryby jsou masožravé, ale nejsou dravé, předkládáme jim proto speciální granulovanou potravu s obsahem tuku kolem 16%, která se potápí na dno. Krátkodobě můžeme použít i granule pro výkrm pstruhů, které však mají vyšší obsah tuku a proto není vhodné je jimi krmit dlouhodobě. Protože jsou velmi aktivní, a to i v zimě, je přístup ke kvalitní potravě pro ně zásadní.
Strádání z nedostatku potravy se na jeseterech (ale také např. na veslonosech) projeví v konečné fázi typickým prohnutím těla, které už tyto ryby nejsou schopny vyrovnat a po krátké době umírají. Prohnutí je způsobené chrupavčitou nikoli kostěnou stavbou těla, které „povolí“ poté, co se z něj díky hladu nejprve spotřeboval veškerý volný tuk a následně přichází na řasu svalová hmota. Hladovění nemusí být způsobeno pouze tím, že jeseter nebo veslonos nenalezne potravu. Příčinou může být onemocnění, špatné životní podmínky, vnitřní problémy ryb, atd. Je potřeba mít na paměti, že všechny ryby, které je možné koupit do zahradních jezírek, neprochází přírodním výběrem, který nemilosrdně vyřadí slabší jedince, jejichž problémy a nedokonalosti se mohou projevit až později při chovu v jezírku.

Rozmnožování

Samci pohlavně dospívají ve věku 8 - 12 let, samice ve věku 13 - 15 let. Rozmnožují se mezi květnem a červnem. V přírodě jeseteři táhnou proti proudu řeky do vyšších partií. Jikry kladou na štěrkové dno. Plodnost se pohybuje mezi 10 000 a 140 000 jikrami na samici. Všchny druhy jeseterů, které je možné chovat v jezírkách, se vytírají uměle na specialozovaných farmách. Přírodní rozmnožování těchto ryb v jezírkách nepřipadá v úvahu.

Většina druhů jeseterů, které lze chovat v jezírkách se v řekách a nádržích v České republice nemnoží. Výjimkou je pouze jeseter malý, který se jako původní ryba vysazuje do velkých řek (Morava, Labe, Vltava), kde se dokáže i v omezené míře množit. U jeseterů prodávaných pro zahradní jezírka se jedná o ryby z umělých výtěrů dovezené z okolních států (Německo, Maďarsko, Rakouskou, Polsko), ale i z některých chovných farem v ČR. V naši firmě nakupujeme tyto ryby ve velikosti 10 - 15 cm a využíváme výborných růstových schopností jeseterů, kteří v dobrých podmínkách dokáží za jeden rok dosáhnout dvojnásobné délky. Prodáváme tedy ryby ve velikosti cca 30 cm a více, prověřené chovem ve venkovních podmínkách, jenž u nás stráví minimálně jedno zimní období.

Výskyt jesetrů v ČR

Přírodní populace jesetera malého můžete vzácně najít ve slovenském úseku Dunaje, u nás velmi vzácně na dolním úseku řeky Moravy.

Chov v jezírku

Jeseter je poměrně náročný na prostor, proto k jejich chovu nedoporučujeme jezírko menší než 10 m3. Občas je možné vidět jesetery i v jezírkách menších objemů. Při takovém chovu se nejen predátorům usnadňuje lov těchto krásných ryb, ale také je potřeba zvážit etickou stránku držení potenciálně velkých ryb v malém prostředí.

Při pořizování jeseterů doporučujeme si nabízené ryby pečlivě prohlédnout. Velká hlava s hubeným dlouhým tělem svědčí o špatném zdravotním stavu. Tito jedinci nepřijímají potravu už u chovatele, a přestože vám v jezírku nějakou dobu vydrží plavat, jejich úhyn je nevyhnutelný. Nakupujeme ryby 20 - 25 cm dlouhé s tělem stejně tlustým jako hlava, zásadně od odborných firem, nikdy ne na tržnicích či v supermarketech. Jeseter je ryba, která se pohybuje ve spodní části vodního sloupce, svým neustálým pohybem pomáhá vířit v jezírku nečistoty, které se pak snáze dostávají k dnovému sání. Při jejich chovu je nutné jezírko zabezpečit proti kočkám, které dokážou vylovit i většího jesetera.

Jak kočky loví ryby v zahradních jezírkách?

Toulavé, ale hlavně domácí kočky, využívají navyknutého chování ryb. Všechny ryby o Vás ví nejen, když k jezírku jdete, kdy díky postranní čáře na těle vnímají otřesy způsobené Vaší chůzí, ale zareagují také na Vaši siluetu a stín. Ryby si velmi rychle spojí, že jakmile se objeví u jezírka silueta, stín nebo pohyb, většinou na hladinu dopadne krmivo. Kočce se tak stačí posadit se na okraj jezírka (vytvořit stín nebo siluetu) a počkat, až zvědavé ryby připlují blíž. Tlapkou s ostrými drápy pak rybu snadno vytáhne na břeh.

Krmení jeseterů a koi v jednom jezírku

Společný chov těchto dvou odlišných druhů ryb je možný, ale nese s sebou také problémy. Jeseterovité ryby mají větší nároky na kvalitu a prokysličení vody, na filtrační systém a obě skupiny ryb mají odlišné požadavky na druh a složení krmiva. Zatímco kaprovité ryby jsou všežravci a tomu odpovídá i složení granulované potravy, jeseteři jsou masožravci a jejich krmivo obsahuje více rybí moučky, tuků i bílkovin.

Výživnější granule pro jeseterovité ryby lákají ostatní druhy ryb více než potrava určená pro ně. Z dlouhodobého hlediska by ovšem krmení všech ryb pouze krmivem pro jesetery nebylo vhodné (rybám se začne nadměrně ukládat tuk a mohou se přidat i potíže s játry), takže je nutné krmit nejprve kaprovité ryby krmivem pro ně určeným a teprve po jejich nasycení podávat granule pro jesetery, které klesají ke dnu. Kaprovité ryby si i při tomto postupu dopřejí lákavější granule, ale nespotřebují jich tolik a hlavně se před tím nakrmí stravou, které obsahuje potřebnou rostlinnou složku.

Společnému chovu koi a jeseterů musí odpovídat i kvalita filtrování vody. Uměle vyráběná potrava pro jesetery zatěžuje odbourávání odpadních látek daleko více, než krmivo pro kaprovité ryby a obzvlášť to platí i pro případné překrmení. Denní krmnou dávku pro jesetery je potřeba upravit tak, aby aktivnější koi nebo jiné kaprovité ryby předkládané granule nespotřebovali dříve, než se k nim pomalejší jeseter stačí přesunout.

Jeseterovité ryby mohou, díky odlišnému metabolismu, přijímat potravu i během zimního období. Jejich občasné, opatrné přikrmování si však může dovolit pouze zkušený chovatel. Odhadnout množství krmiva, které je možné předložit, aniž by došlo k překrmení, vyžaduje praxi a dobrý odhad, protože během zimy obvykle klesá průhlednost vody.

Zimní přikrmování ale nepřipadá do úvahy, jsou-li spolu s jesetery v jezírku i koi. Granulované krmivo pro jesetery je svým složením pro koi naprosto nevhodné a zimní metabolismus kaprovitých ryb na něj není uzpůsobený. Krmení jeseterů v jezírku tedy končí na podzim a začíná na jaře zároveň s krmením koi. Pokud jsou jeseteři během sezóny správně krmeni, nemusíte se obávat, že by během zimy strádali. Zimu přečkají bez problémů.

Ukázka krmení jeseterů pomocí trubky

Granulovaná potrava se takto rychle dostane na dno, kde se k ní jeseteři snadno dostanou.
Zvláště vhodný způsob krmení při chovu jeseterů společně s Koi.