Japonské lampy

Historie japonských lamp začíná, jako u mnoha ostatních věcí, v Číně. Do Japonska se dostaly v 6. století přes Koreu, která byla v té době pod vlivem Číny. Počátek používání lamp se shoduje s příchodem buddhismu do Japonska. V Japonsku tyto lampy, které mohou být vyrobeny z kamene, dřeva, nebo kovu, zdomácněly nejdříve v budhistických klášterech a Japonci je začali označovat souhrnným názvem – Törö. Tak, jako v zemi původu, sloužily i v klášterech k vytyčení a osvětlení cest v zahradách a parcích. Postupně se začaly používat i ve veřejných a soukromých zahradách a jejich obliba a rozšíření mnohonásobně předčilo jejich užití v Číně.
Světlo v japonských lampách nemá jen praktický význam. V přeneseném smyslu je světlo také spojeno s posvátným světlem, představujícím buddhu. Svítící lampa tedy také symbolizuje buddhovo učení, které pomáhá překonávat temnotu a nevědomost. 
Kamenné lampy, se staly nezbytným prvkem v čajových zahradách a podle požadavku na jejich umístění a funkci začaly vznikat nové tvary a typy. Do moderních zahrad se lampy umisťují spíše z dekoračních účelů a pro vytvoření ,,japonské atmosféry" a vzhledu zahrady. Podle učení Feng-Šuej jsou lampy nutné pro vytvoření místa, kde sídlí dobří duchové každé zahrady. Obecně se všechny japonské lampy skládají z více částí, které jsou spojeny s pěti budhistickými prvky. Jejich symbolika se váže k životu ducha po zániku fyzického těla.
Spodní část, která se dotýká země, je spojena s prvkem Chi, což je symbol země. Část, nad podstavcem lampy, je spojena s prvkem Sui, který značí vodu. Díl, ve kterém je umístěno světlo, reprezentuje Ka. Nejhornější části lampy označují Fü a Kü, což značí prázdnotu a ducha, který míří k nebi.

Základní názvosloví japonských lamp

(nemusí být použity u každého druhu lampy)

• Höju, nebo Höshu (šperk) – nejhornější část lampy, která má nejčastěji hruškovitý tvar
• Ukebana (květ) – má napodobovat květ lotosu a slouží jako základna pro horní část Höju
• Kasa (deštník) – kryje shora část lampy, ve které je umístěno světlo.
• Hibokuro (krytý díl pro světlo) – část lampy s různě tvarovanými průhledy, do které se umisťuje světlo. Z jedné strany je větší manipulační otvor.
• Chüdai (středový podstavec) – slouží jako základna pro postavení dílu se světlem
• Sao (sloupek) – spodní díl, na kterém lampy stojí. Může mít tvar kulaté, nebo hranaté nohy, případně ho tvoří více obloukových nohou.
• Kiso (základna) – díl kruhového, nebo hranatého tvaru, který je položen přímo na zemi a slouží jako základna pro sloupek, nebo nohy. U některých lamp chybí.

Tachi - gata (,,tači gata“ - lampy na podstavci)

Tento druh lamp má vždy masivní základnu, nebo přímo na zemi ležící podstavec. Začal se používat v 8. Století v budhistických klášterech a svatyních. Díky výšce místa, kde je umístěno světlo, sloužil k orientaci v zahradách.

Kasuga („kasuga“)

– nejznámější druh lampy z této skupiny. Lampy bývají štíhlé a vysoké, proto se umisťují ke vchodu do větších zahrad a parků. Část, která kryje shora díl se světlem (kasa) má nahoru obrácené rohy, které se využívají i na zakončení japonských střech. Na dílu se světlem (hibokuro) bývá často znázorněn obrázek jelena.

Rankei („rankej“)

– tyto lampy se nejčastěji umisťují k jezírku a to tak, že jejich základna leží na okraji vody a část se světlem, bohatě zdobená ornamenty, je pomocí dlouhé, obloukové nohy vysunutá nad vodu. Díky tomuto excentrickému umístění, je vzhled lampy, případně její osvětlená část,velmi efektní.

Kanjuji („kanjůdži“)

– lampy precizních, čistých tvarů, vhodné do moderních japonských zahrad. Jsou pojmenovány po paláci Kanjuji. Díl pro umístění světla je osazen vyjímatelnými, dřevěnými okénky. V Japonsku bývají často umístěny před vchodem do restaurací k přilákání zákazníků.

Katsura („katsura“)

– název těchto lamp, pochází z oblasti v Japonsku, kde si bylo dříve možné, odlesky z těchto lamp splést se světluškami. Lampy se proto umisťují k vodě. Díky malému podstavci, je možné je postavit v zahradě do těsné blízkosti stromů a keřů.

Schizen („šizen“)

– lampy přírodního vzhledu, často vyrobené z lávového kamene. Podstavec a nohu většinou tvoří jeden díl.

Ikekomi - gata („Ikekomi gata“ - lampy bez podstavce, zakotvené přímo do země)

Lampy tohoto druhu patří mezi nejstarší a v Japonsku je jejich původ úzce svázán s tradičním čajovým obřadem. Nemají podstavec a jsou ukotveny přímo do země, nebo okrajových částí jezírka. Vyžadují pouze málo prostoru pro umístění, takže jejich instalace nepoškodí kořeny a lze je umístit velmi blízko  keřů, nebo stromů.

Kotoji („kotodži“)

– výraz pro nástroj, kterým se ladí japonské harfy
Tyto lampy odvozují svůj název od podobnosti s částí japonského hudebního nástroje KOTO , který je podobný harfě. Dvě dlouhé nohy, na kterých je umístěný díl se světlem (hibokuro) symbolizují zenovou vyváženost a symetrii. Často je jedna noha umístěná ve vodě a druhá na břehu, což symbolizuje také propojení vody a země.

Oribe („oribe“ )

– název je odvozen od jména japonského válečníka Furuta Oribe
Lampy patří k nejstarším typům. Kamenná noha se vsazuje přímo do země a často na ní bývá zobrazen Buddha. V zemích původu se označuje jako ,,modlící“ lampa.

Yukimi - gata („jukimi gata“- sněžné lampy)

Lampy, na kterých lze, díky širokému klobouku, pozorovat první sníh. Poprvé se objevily v období Edo a patří k tradičním lampám velmi starého původu.Lampa bývá masivního, kulatého tvaru a obvykle má šest nebo osm ploch. Celá lampy stojí na krátkých nohou, jejichž počet 3-6 záleží na typu lampy.
Umisťují se k vodě, nebo na dobře viditelná vyvýšená místa. Odraz vodní hladiny v jejich široké stříšce vedl dříve rybáře k jejímu pojmenování Uki-Mi, což značí „plovoucí světlo“

Rokkaku Yukimi („rokaku jukimi“)

– tradiční lampa s šestibokým dílem pro světlo. Zdvižené rohy stříšky, mimo budhistické symboliky, usnadňují zachytávání sněhu. Nejčastěji se umisťují poblíž jezírek a potoků. Hibokuro (část se světlem) bývá hojně zdobena.

Maru Yukimi („maru jukimi“)

– kulatá verze lamp Yukimi. Tyto lampy jsou spojeny s vodou, takže se umisťují na okraje jezírek, nebo přímo do mělké vody. Odrazy vodní hladiny se zrcadlí v široké kulaté stříšce, která je zdobena ornamenty ve tvaru listů.

Oki - gata (malé lampy)

Snadno přenosné, malé lampy. Navozují japonský styl, zejména v malých zahradách. Označují, případně osvětlují konce jezírek, okraje cesty, mohou být umístěny na samostatných kamenech, vyčnívajících z vody. Díky svým rozměrům se dají umístit i do interiéru. Bývají vyrobeny z žuly (granitu) nebo lávového kamene.

Misaki („misaki“)

– lampy se stříškou kruhového tvaru, vhodné do malých, nebo suchých japonských zahrad.

Sosakua („sosakua“)

– lampy malých rozměrů do malých zahrad. Čisté tvary kombinace dřeva a kamene. Ovory dílu pro umístění světla jsou kryté dřevěnou mřížkou.

Tenka - chaia („tenka čaja“)

– velmi dekorativní a oblíbené lampy do malých a suchý japonských zahrad.

Pagody

Označují se také jako stůpy. Často se umisťují před budhistické kláštery, nebo svatyně a do jejich okolí. Jejich nezvyklý vzhled a odvážná konstrukce oslavuje život a učení Buddhy a východní nauky obecně. Je-li to možné, v zahradě se umisťují na místa s výhledem na hory, či kopce. Stupně, nebo patra pagod, mimo budhistické symboliky, mají i svůj architektonický důvod. Tyto konstrukce výborně odolávají častým zemětřesením v zemích svého původu (Japonsko, Čína a Korea) . Počet pater je většinou lichý, ale existují i výjimky se sudým počtem stupňů. Nejhornější díl (Höju) obvykle znázorňuje květ lotosu, jako Buddhův symbol a celou stavbu korunuje.

Sloupky a rozcestníky 

Tvoří důležitý prvek japonských zahrad. Původně sloužily k orientaci a jejich účelem bylo dovést hosty k místu čajového obřadu, nebo ke vchodu do kláštera či svatyně. Díky možnosti umístění světel, sloužily k orientaci výborně i během noci. Podobně jako všechny lampy Ikekomi Gata nevyžadují k instalaci mnoho místa, nemají podstavec, případně jen velmi malý.

Miyoshi („mioši“)

– sloupek je nazvaný podle příjmení svého tvůrce. Jeho jméno je vyryto i do přední strany sloupku. Hranatý otvor pro umístění světla, je krytý dřevěným okénkem. V zahradě se umisťuje ke vchodu do zahrady, nebo podél cest. Na rozdíl od většiny japonských lamp, nemá Höju (dekorativní špičku) pro snadnější instalaci světla je sloupek svisle provrtaný.

Michi Shi Rube (,,miči širube“)

– hranatý sloupek čistých tvarů bez horní stříšky. Postrádá i podstavec, takže se umisťuje přímo do půdy v zahradě. Jeho instalace vyžaduje jenom málo místa a zdobí většinou okraje cest, které může v noci i osvětlovat. Světlo dovnitř umisťujeme po vyjmutí dřevěného okénka. Pro snadnější instalaci zdroje světla, je sloupek svisle provrtaný. Obecný překlad znaků na sloupku je označení směru. Při pohledu zepředu znamenají znaky vpravo slovo Tókaidó - doprava, znaky vlevo slovo Nakasendó - doleva; ve spojení s tímto rozcestníkem však uvedená slova označují také původní staré cesty spojující města Edo (dnešní Tokio) a Kjóto.

Lampa s výřezy

– velmi efektní sloupek moderního tvaru. Napodobuje květ lotosu a umisťuje se do blízkosti cest a chodníků. Tato krásná lampa vynikne zejména v noci, kdy světlo proudí štěrbinami a vytváří výrazný „japonský“ efekt.

Datum poslední revize a doplnění: