Velikost, tvar, orientace a umístění jezírka

Velikost

Čím větší, tím lepší, když už tady ten bagr máme. Říkal to i bagrista a taky jsem někde četl, že velká jezírka se ani nemusí filtrovat, protože se čistí sama.
S takovými úvahami se můžeme setkat docela často. Do člověka najednou vjede budovatelské nadšení a místo, aby se lekl obrovské díry v zemi, nechá se strhnout a odkýve bagristovi ještě jednu nebo dvě tatry... Proč je třeba se udržet a trvat na přesně provedeném výkopu a dodržení obrysu budoucího jezírka? Ideální je, dávno předtím, než pozvete stavební stroje nebo se dáte do kopání, přesně vědět, co Vás čeká. Navštívíte-li odbornou prodejnu, musí být schopni Vám říct, co všechno je potřeba k objemu jezírka, o kterém uvažujete, co Vás to bude stát a kolik místa technika zabere. Pokud tedy budujete jezírko o objemu např. 100 m³, je nutné tento objem při kopání dodržet, protože vše, co máte k jezírku předem navržené a doporučené, se váže právě na tento objem. 

Čím větší, tím lepší? Ale kdepak. Pravda pouze je, že ve velkých objemech vše probíhá pomaleji. Větší setrvačnost má chladnutí a ohřívání vody, její vyčištění i zezelenání, změny kvality, atd. Stručně řečeno, déle bude trvat, než se velké jezírko zakalí, ale déle taky vydrží zakalené. Protože však stále platí, že i největší jezírka jsou jen „díry“ v zemi vyložené fólií a tím odizolované od okolního prostředí, je i v nich nutné vodu filtrovat. I obrovská jezírka o objemech 500 m³ a větší se filtrují alespoň od hrubých nečistot bubnovými filtry. 

Víte, já mám velkou zahradu, ale už se mi ji nechce sekat, tak jsem přemýšlel, že místo trávy udělám jezírko. Jediná možná odpověď na takové vysvětlení zákazníka, který uvažuje o stavbě jezírka je: „To byste vzpomínal na sekání trávy“. Jezírko, zejména jeho údržba, je samozřejmě mnohem náročnější na práci, než sekání trávy, takže z tohoto důvodu si určitě nepořizujte velké, ale ani malé jezírko. 

Co všechno tedy vzít v potaz, když přemýšlíme o velikosti jezírka? 

• Pořizovací náklady - do ceny za vytvoření jezírka je potřeba zahrnout mimo výkopu a vyzdění také cenu za položení a svaření fólie, za čerpadla, UV lampy a filtraci. Časem dojde i na některý z vysavačů. Čím větší jezírko, tím dražší je jeho pořízení. 

• Provozní náklady - zahrnují cenu za spotřebu elektrické energie, čerpadla/čerpadel, UV lampy/UV lamp, případně kompresoru (výpočtu spotřeby se věnujeme v jiném článku). K této ceně přibude každoroční výměna zářivek v UV lampě, velmi pravděpodobně suma za přípravek proti vláknité řase a za startovací bakterie. Přímá úměra o velikosti a ceně platí i pro provozní náklady. 

• Velikost filtrace - nejlépe opět v odborné prodejně si zjistěte, jak vypadá, ale hlavně, jaké jsou rozměry filtru nebo filtrů, které jsou nutné pro Váš objem jezírka. Čím větší objem jezírka, tím více místa Vám filtrace zabere a včasným zjištěním podrobností předejdete nepříjemnému překvapení. 

• Koupací jezírko - koupat se můžete v každém jezírku, pokud tedy máte čerpadlo umístěné mimo vodu. Pravda ale je, že koupací jezírka o objemu menším jak 20 m³ slouží spíše jako ochlazovny po saunování nebo nádrže na ovlažení. Plavat v nich příliš nejde. Pár temp beze strachu, že narazíte do protější stěny Vám umožní jezírko větší než 20 m³ a slušné plavání bez obav z nárazu Vám poskytne až velikost jezírka cca 50 m³.U koupacího jezírka protahujeme jeho dlouhé strany a stavíme jej delší a užší - právě s ohledem na plavání. Koupací jezírka o objemech více než 50 m³ pak se stoupajícím objemem pozvolna vyvažují své výhody, z hlediska plavání, nevýhodami z hlediska pracnosti jejich údržby. 

• Čas potřebný na údržbu - jezírko je pracné. Ve srovnání s provozem a údržbou bazénu několikanásobně. K údržbě jezírka patří čištění filtru, vysávání dna a stěn, čištění příbřežních zón opět pomocí vysavače nebo plastových hrábí, odstraňování nánosů a řas dnovou síťkou a kartáčem, čištění filtrace. Zvláště, když chcete, aby Vaše jezírko trochu vypadalo, abyste z něj měli radost a mohli se ním pochlubit, je nezbytné jeho údržbě věnovat čas. Při plánování velkého jezírka jde s trochou nadsázky říct, že by Vám nemusel zbýt čas na jiné koníčky. Samozřejmě můžete údržbu a čištění filtrace svěřit odborné, případně zahradnické firmě, ale stejně jako musíte s narůstající velikostí jezírka zvážit množství svého volného času, musíte zde počítat se zvýšením nákladů za práci těchto firem. 

• Počet a druhy ryb - pokud má budoucí jezírko sloužit k chovu ryb, měl by tomu odpovídat jeho objem a hloubka. Jednotlivé druhy ryb mají různé nároky, které se z hlediska velikosti jezírka dají shrnout takto: 
  

- Karas, závojnatka - minimální hloubka 120 cm, objem jezírka 1 - 3 m³. Tyto druhy nepatří do většího prostředí, protože se dokáží v jezírkách větších než 3 m³ velmi brzy                 přemnožit. Překročení únosného počtu ryb následně vede k obtížně řešitelným problémům s řasami, čistotou a kvalitou vody, u ryb se často objevují zdravotní potíže, různé             plísně, bakteriální nákazy, apod. 

- Koi - minimální hloubka 150 cm, objem jezírka 3 m³ a více. Chov koi v menších jezírkách (3 - 10 m³) není sice úplně ideální, tyto ryby si svým vzrůstem nárokují spíše větší              prostředí, ale omezený počet lze takto chovat dlouhodobě. Jedince, kteří po pár letech začínají v malém jezírku přerůstat, můžete prodat, či někomu věnovat a koupit si opět            malé koi. V jezírkách větších než 10 m³ je chov koi z hlediska prostoru bez problému. 

- Jeseter malý - minimální hloubka 150 cm, objem jezírka 6 m³ a více. I když je tento druh z chovaných jeseterů nejmenší, mělo by prostředí, které tvoříme, mít alespoň                     uvedený objem. U polských prodejců na burzách a v ZOO prodejnách Vám sice budou tvrdit, že tyto ryby lze dát i do plastového jezírka o objemu 1 m³, ale jejich informace             jsou vedeny pouze touhou prodat, o alespoň trochu důstojný chov ryb jim nejde. 

- Ostatní druhy jeseterů - minimální hloubka 150 cm, objem jezírka 10 m³ a více. Hranice 10 m³ je pro zbylé druhy jeseterů chovaných v jezírkách zcela nutná a zvláště pokud          chcete chovat více jedinců, doporučujeme jezírko větší. 

- Všechny dostupné druhy ryb pro chov v jezírku, veslonos - minimální hloubka 150 cm, objem jezírka 30 m³ a více. Jezírko o objemu 30 m³ Vás už neomezuje co do výběru              chovaných ryb (je to základní objem, ve kterém je možné chovat všechny dostupné druhy), omezení platí pouze pro jejich počet, který může narůstat pouze společně s                    rozměry jezírka. 

Existuje optimální objem? Zobecníme a shrneme-li všechny informace, které je nutné zvážit při rozhodování o velikosti budoucího jezírka, dostaneme se přibližně na objem od 30 m³ do 100 m³. Jezírka menší nebo větší s sebou nesou více komplikací, které je nutné vyřešit. Hloubka se nejčastěji pohybuje od 80 do 150 cm u krátké strany, ze které se voda z filtrace vrací do 180 až 200 cm a více u krátké strany, ze které je voda z jezírka nasávána.
Ze všeho výše napsaného potom vyplývá, že pokud se rozhodnete stavět jezírko, je konzultace s odbornou firmou téměř nezbytná. 

Tvar

Bezproblémové fungování jezírka je do velké míry podmíněné jeho tvarem. Nejprve by bylo dobré si vysvětlit, jak se v jezírku pohybuje voda. Proud, který vytváří čerpadla nepřetržitě cirkulující vodu přes filtr a UV lampy, proudí od přítoku do sání mezi protilehlými krátkými stranami. Protože sání bývá umístěné uprostřed krátké strany s největší hloubkou, je voda proudící z opačné krátké strany přitahována k tomuto bodu. Voda, zároveň s nečistotami, tedy proudí v jakémsi pásu středem jezírka. V částech jezírka, které se nacházejí mimo tento proud, usedají zbytky a nečistoty. Cílem je, aby pás proudící vody procházel, pokud možno, po co největší ploše dna, na dlouho celým jezírkem.

Z toho vyplývá, že nejlépe fungují jezírka úzká a dlouhá, s minimální šířkou okrajových zón (těmito zónami voda neproudí vůbec). Samozřejmě nebudeme budovat úzké, dlouhé, hluboké a rovné koryto, které by fungovalo nejlépe, ale při volbě tvaru jezírka musíme myslet na ideální proudění vody v něm. Raději volíme tvar delší na úkor šířky, omezujeme mělké okraje. Krátkou stranu, z níž se vrací voda z filtru, vytváříme méně širokou než protilehlou krátkou stranu se sáním. Proud vody by se měl do jezírka jakoby rozbíhat z úzkého místa a postupně se při pohybu jezírkem rozšiřovat.

Zcela se vyhýbáme jezírku ve tvaru kruhu, čtverce a také různým zálivům a vybočením z hlavního půdorysu. Pro tvar jezírek se nejčastěji používá „hruška“ se sáním uprostřed širší krátké strany, tvar „rohlíku“, elipsy, obdélníku, vlnovky. Nicméně, pokud se budete při navrhování tvaru řídit výše popsanými pravidly, můžete zvolit i tvar jiný. 

Orientace a umístění

Snad Vás nezklameme, když se nebudeme zabývat orientováním jezírka z hlediska východu a západu slunce, směru větru, případně světových stran. Od toho je tu jezírková technika, aby eliminovala případné nevýhody prostoru, které jste na zahradě pro jezírko zvolili. Zaměříme se spíše na orientaci jezírka vůči domu, terase, zahradě. 

Představte si místo, ze kterého se na Vaše budoucí jezírko budete nejčastěji dívat. Většinou je tvoří terasa u domu, molo, zahradní altán nebo jen ukončení cesty vedoucí zahradou k jezírku. Ať už si sem jdete vypít kávu nebo krmíte ryby a kocháte se u toho jezírkem, vždy je pod Vámi jeho krátká strana s největší hloubkou, ve které je umístěno sání. Voda, která se vrací z filtrace, přitéká z protilehlé krátké strany s nejmenší hloubkou a proudí přirozeně proti Vám. Podélné strany jezírka jsou napravo a nalevo, ale nemusí být kolmo k místu, kde stojíte. Mohou jít pod různým úhlem doprava nebo doleva, nicméně krátká strana se sáním zůstává pod Vámi. Tato strana slouží u koupacích jezírek ke vstupu do vody, takže zde bývá umístěný žebřík.                                                                                                                                                                                                               

Pro protější krátkou stranu, s vracející se vodou, se často využívá roh zahrady, místo, kde se začíná zvedat terén nebo část zahrady se zarostlým zákoutím. Je to z toho důvodu, že vracející se voda potřebuje nějaké pozadí, tvořené zelení, jedním, či dvěma velkými kameny, před kterými je místo, z něhož vyvěrá a vtéká do jezírka.
Mohyla z kamenů, trčící bez pozadí na konci jezírka, z jejíhož vrcholu vytéká voda, nepůsobí dobře.

Při pohledu na jezírko z mola nebo terasy, byste se měli těšit z úplně odlišného prostředí na Vaší zahradě. Voda vracející se z filtrace, by na protější krátké straně měla proudit zpět do jezírka ze středu jakési „podkovy“, obrácené otevřenou stranou k Vám. Tuto „podkovu“ tvoří buď nevysoký a zelení osázený val ze zeminy, případně ji lze vytvořit výsadbou keřů různých výšek. Její střed je uprostřed krátké strany s přítokem a podélné strany se táhnou do ztracena, cca do jedné poloviny podélných stran jezírka. „Podkova“ zajistí i odrušení jezírka a jeho nejbližšího okolí od jiných částí zahrady (např. užitkových), od silnice, souseda, dětské trampolíny, sušáku na prádlo, houpačky atd. 

Nejhlubší části jezírka tedy přiléhají k místu, odkud se na něj nejčastěji díváme a vracející se voda proudí proti Vám. Snažíme se vyhýbat jezírkům umístěným uprostřed trávníku, která nevypadají přirozeně. Pohled na jezírko a jeho okolí oddělujeme pomocí terénu nebo zeleně od okolní zahrady.                                                                                                                                            

Datum poslední revize a doplnění: