Najdete nás na Facebooku
Jsme na google+
Náš Pinterest
VSTUP DO E-SHOPU
E-shop

NEJČASTĚJI CHOVANÉ DRUHY RYB V ZAHRADNÍCH JEZÍRKÁCH

Koi

Je těžké přesně říci, co nás v České republice na Japonsku tolik fascinuje. Je to japonský způsob vytváření zahrad nebo snad pouze odlišnost, naprosto jiný vzhled, tradice, zvyky, příroda i špičková technika? Je to jiné chování Japonců? Směs neuveřitelné pokory a hrdosti zároveň s neobyčejnou tvrdostí až krutostí? Mohl by to být symbol vycházejícího slunce s bílou špičkou hory Fuji a nebo obdobný symbol červené skvrny na temeni mandžunských jeřábů, se kterým je spojena varianta koi Tancho? Obdivujeme nejvíce jezírka s barevnými rybami?

A co naopak? Ví vůbec Japonci, kde leží Česká republika? Drtivá většina ano. Opačné napojení funguje přes klasickou hudbu, památky, architekturu i některé sportovce. Propojení ČR a Japonska je zvláštní a ve srovnání s jinými zeměmi v Asii zcela nadstandardní.

Spousta našich zákazníků obdivuje nádherné japonské zahrady s jezírky, ve kterých plavou japonští barevní kapři - koi. Barevní koi jsou součástí tradice japonských veřejných i soukromých zahrad a chcete-li si kousek Japonska vybudovat i u Vás doma, nejspíše se nevyhnete jezírku s koi.

 

Koi je vyšlechtěn z divoké formy kapra, který se narozdíl od našeho domácího liší podstatně delším a štíhlejším tvarem těla, který je přizpůsobený původnímu životnímu prostředí kapra - řece.

První křížení kaprů bylo zaznamenáno již před 2000 lety v Číně, odkud se později jejich chov rozšířil do Japonska, kde si časem tyto ryby získaly obrovskou popularitu a staly se symbolem pro štěstí, úspěch a dlouhověkost. Jezírko s Koi nesmí chybět v žádném japonském parku a ceny špičkových chovných jedinců dosahují pro laiky astronomických částek, o čemž je možné se přesvědčit při návštěvách asijských zemí.

Název Koi nebo Nishikigoi se dá z japonštiny přeložit jako brokátová ryba. Žádný jiný druh ryby nedosahuje tolika překrásných barevných kombinací jako Koi kapr. Toho je dosaženo křížením, kterému se věnují na mnoha farmách po celém světě, avšak nejlepších výsledků dosahují hlavně japonští chovatelé. Ti se věnují chovu a šlechtění Koi, který má v této zemi několikasetletou tradici na většinou rodinných farmách po několik generací. Nejvíce chovatelů najdete v japonské prefektuře Niigata, kde mají tyto překrásné ryby dokonce své muzeum i s jezírky. Bohužel i zde platí, podobně jako u nových plemen psů, čím jsou krásnější a "vyšlechtěnější", tím více péče jim musíme věnovat. Méně náročnější varianta chovu Koi, je zvolit tzv. Eurokoi, což jsou barevní kapři vychovaní v Evropě, relativně odolnější, avšak s méně sytými barvami, ohraničením skvrn a tvarem těla, který je méně "doutníkový".

Koi varietyV Česku se začalo s chovem těchto ryb v 80. letech minulého století, kdy byly přivezeny z Japonska první kvalitní chovné kusy. Pokud ryby dělíme dle původu, tak na originální japonské Koi Kapry a tzv. Eurokoi – domácí barevné Koi. Původ ryb má většinou i vliv na jejich zbarvení, sytost barev, rozložení skvrn, tvar těla, hlavy a ploutví. U vybarvení ryb je u evropských odchovů problém hlavně se sytostí červené a bílé barvy, které je velmi těžké dosáhnout, jednak kvůli velmi specifickému složení vody, která je v Japonsku sycená minerály ze sopečného podloží, jednak díky zkušenostem a tradicím chovu Koi v této zemi.

 

Barevné varianty koi

 

Proč je chovat?

Tyto ryby si získají brzy Vaši přízeň svou přítulností. Na rozdíl od jiných domácích mazlíčků nedělají nepořádek, nejsou hluční a nemusí se venčit. U jezírka s Koi se výborně relaxuje, pohled na elegantní pohyby krásně barevných ryb v dobré kondici přináší zklidnění i cosi archaického do Vaší zahrady i mysli.

Při dobrých podmínkách a kvalitním krmení ryby rychle rostou a za pár let mohou dorůst až 100 cm při zachování všech barev.

Čas strávený u Vašeho jezírka se, podobně jako čas strávený na rybách, do života nepočítá, v západní Indii věří, že krmením ryb si zlepšujete svou karmu, což také není k zahození.

 

Nároky koi na jezírko

Koi kapři jsou hejnové ryby, proto se doporučuje chovat minimálně 5 jedinců, čím je jich víc, tím lépe a bezpečněji se ryby cítí. Objem jezírka pro Koi by měl být minimálně několik kubíků, protože ryby při dobrém krmení velmi dobře prospívají a ve větším prostředí ryby dosáhnou větších rozměrů. Jezírko musí být vybaveno kvalitní filtrací a hloubkou jezírka 150 cm a více nejen proto, aby se ryby cítily dobře, ale i proto, aby pohled na čistou vodu s krásnými Koi přinášel majiteli potěšení. Čím větší je hloubka a čím strmější jsou okraje, tím méně se voda v létě přehřívá, vodní prostředí je stabilnější a nevytváří se podmínky pro růst řas.

Vybudování nového jezírka je nejlepší svěřit odborné firmě, kterou pečlivě vybíráme, přičemž si informace ověřujeme z více zdrojů. Pokud se chceme do stavby pustit sami, je vhodné se opět poradit s odborníky a nevycházet ze zahradnických příruček.

krmení Koi

 

Nákup koi

Mimo koi dovezených přímo z Japonska se na trhu můžete setkat s koi, kteří jsou množení v České republice, nebo okolních státech, občas se také Koi dovážejí z Izraele. Základ těchto chovů tvoří matečné ryby dovezené z Japonska, ale další chov a množení pak probíhá různě a s rybami různého původu. To samozřejmě neznamená, že se mezi těmito koi nemohou vyskytnout velmi kvalitní jedinci, nicméně pravděpodobnost je neporovnatelně menší, než u japonských ryb. Tradice chovu a unikátní podmínky zde hrají obrovskou roli. V naší firmě se řídíme heslem, že originál je originál.

 

Rozmnožování

Výtěr koi, ať už pocházejí přímo z Japonska nebo z jiných zemí, není ve větších jezírkách nic mimořádného. Tření probíhá v brzkých ranních hodinách a majitel ho většinou zjistí později ráno podle poničených rostlin v příbřežních zónách a nezvyklé aktivity ryb. V té době už je většina jiker přilepená na podvodní části rostlin a kamenů a ryby je pomalu začínají likvidovat. Bohužel se jim nikdy nepodaří vysbírat všechny jikry a různě velký počet jiker zůstává v jezírku až do vykulení plůdku. 
Proč bohužel? Jakkoliv máte z výtěru koi radost a jakkoliv výtěr svědčí o dobrých podmínkách ve Vašem jezírku, není tato událost příliš žádoucí. Podaří-li se malým rybám přežít do větší velikosti ve vyšším počtu, nastává problém, co s nimi. V jezírku by postupně začaly neúměrně zatěžovat filtrační systém, a protože v drtivé většině nevynikají barvami, je problém je někomu darovat nebo prodat. Často chovatelé vše řeší jejich vypuštěním do rybníků nebo přehrad. Nevhodnost tohoto řešení spočívá nejen v tom, že se tak do přírody dostávají barevně zmutované ryby, které ohrožují původní populace, ale i v tom, že může docházet k šíření různých nemocí, které se vyskytují v jiných zeměpisných podmínkách a populace našich kaprů proti nim nemá obranné látky.

K omezení nechtěných výtěrů tak můžeme paradoxně použít vytírací kartáče, na které se ryby vytřou a následně je nechat vyschnout na slunci.

 

Potrava

Koi jsou, stejně jako ostatní kaprovité ryby, všežravci. Živí se tedy vším, co je ve vodním prostředí k snědku - od stvolů a listů rostlin, přes různé plody a ovoce, až po hmyz a vše živé, co je možné pozřít. Koi tedy rozhodně nejsou potravní specialisté a tomu odpovídá i vyráběná granulovaná potrava. Složení granulí se liší podle období, ve kterém je rybám předkládáme. Jednotlivé druhy krmiv popisujeme v článku o krmivech.

Mimo potravinových doplňků pro koi, které rozhodně doporučujeme pravidelně přidávat na krmivo, lze koi zpestřit jídelníček některými druhy lidské potravy. Koi ochotně přijímají v malém množství např. vařené brambory, čerstvý hrášek, naklíčené obilí (vhodný je zejména ječmen), rozkrojený pomeranč, hlávkový salát, atd. U tohoto příležitostného krmiva je vhodné si nejprve provést test na malém množství. Pokud ryby potravu přijímají, krmíme je po malých dávkách, aby v jezírku nezůstaly žádné zbytky.

Koi nemají žaludek, který je u nich nahrazen pouze rozšířenou částí střeva. V přírodních podmínkách jsou tedy kaprovité ryby nuceny přijímat potravu celý den, i když pouze v malém množství. Nemohou se nasytit na dlouho dopředu, protože by větší množství krmiva neměly kam uložit. Můžete to ostatně pozorovat každý den u jezírka - koi se hlásí o další potravu už hodinu po nakrmení.

Jak tedy koi správně krmit? Z výše uvedeného vyplývá, že pro napodobení chování ryb v přírodě, by bylo nejlepší, předkládat krmení vícekrát za den v malém množství. Záleží na možnostech každého chovatele, kolik má volného času, aby mohl krmit tímto způsobem. Pravděpodobně však většina majitelů koi takové možnosti nemá. 
V chovech tržních ryb se často používají automatická krmítka, která uvolňují granulované krmivo v předem nastaveném čase i množství. U jezírka by však toto, na první pohled, ideální řešení mělo spoustu nevýhod. Především odpadá možnost kontroly zdravotního stavu ryb, které při krmení vyjíždějí až k hladině. Automat krmí každý den stejně a při náhlých změnách počasí (kdy se může stát, že ryby během chladného dne přijímají potravu pouze minimálně) může snadno dojít k překrmení. S automatickým krmítkem odpadá i možnost přimíchávání potravních doplňků.

Nejhorším způsobem by bylo vhození většího množství většího krmiva jeden krát za den. Koi by potravu samozřejmě neměli kam uložit a nespotřebované granule by ovlivňovaly kvalitu vody v jezírku.

Nejmenším zlem zůstává způsob krmení jeden krát za den, při kterém nehážeme celou dávku krmiva najednou, ale malá množství podáváme během 15 - 30 minut. Koi zůstávají pod každodenním dohledem, krmivo je možné obohacovat o další přírodní doplňky a během doby strávené krmením máme pod kontrolou i jeho množství. Z výživového hlediska koi nic nechybí, protože krmíme koncentrátem, ne "planou", i když pestrou přírodní potravou. Přidanou hodnotou tohoto způsobu je také to, že si můžeme při krmení koi u jezírka odpočinout a zastavit se v denním běhu.

______________________________________________________________________________________________________________________________

S chovem koi máme dlouholeté zkušenosti. Začínali jsme každý sám na vlastní zahradě, kde jsme v naprosto nevhodných podmínkách, spíše v nádobách než v jezírku, zkoušeli chovat své první ryby. Koi v té době nepřipadali v úvahu, dostupní byli pouze barevní karasi, na kterých jsme získávali základní zkušenosti. O koi jsme snili, četli o nich a posléze si je mohli i koupit. Postupem času se měnila i jezírka a kvalita vody v nich, začínaly být dostupné i hodnotnější ryby a začali se dovážet první koi přímo z Japonska. Vášeň pro chov ryb nás neopustila až do dnešní doby, kdy se originální koi pravidelně importují a kdy je možné si koupit téměř každou barevnou variantu.

Dnes nás chov a prodej koi do určité míry živí, celoživotnímu koníčku se věnujeme profesionálně a jsme připraveni Vám poradit se vším, co je spojeno s těmito nádhernými rybami.

Jeseter

Spadají do rodu chrupavčitých ryb. Vyznačují se protáhlým tělem, které je pokryto velkými kostěnými štítky, ty se nacházejí v pěti podélných řadách - jedna na hřbetě, jedna na každém boku a dvě na břišní straně těla. Ocasní ploutev je velice nesouměrná, horní lalok je výrazně delší než spodní. Rypec je značně protáhlý, který je opatřen čtyřmi vousky.

 

Potrava

Živí se hlavně měkkýši, kraby, bentosem (živou potravou dna), některými druhy ryb žijícími ve spodní vrstvě vodního sloupce, larvami vodního hmyzu, atd. V přírodních podmínkách přijímají potravu tak, že výsuvnými ústy nasávají horní vrstvu povrchu dna, ponechají si drobné živočichy žijící v této vrstvě a nevyužitelný zbytek vyplyvnou. Tomuto chování se přizpůsobuje i krmení v jezírku. Z hlediska využití potravy doporučujeme krmit granulemi menších velikostí, které ryby snáze zhltnou ve větším počtu tak, jak to odpovídá jejich přirozenému chování.

Jeseterovité ryby jsou masožravé, ale nejsou dravé, předkládáme jim proto speciální granulovanou potravu s obsahem tuku kolem 16 %, která se potápí na dno. Krátkodobě můžeme použít i granule pro výkrm pstruhů, které však mají obsah tuku vyšší a proto není vhodné je jimi krmit dlouhodobě. Jsou velmi aktivní a to i v zimě, takže během roku kontrolujeme, zda se bez problémů dostanou k potravě, kterou jim kaprovité ryby velmi ochotně konzumují.

 

Rozmnožování

Samci pohlavně dospívají ve věku 8 - 12 let, samice ve věku 13 - 15 let. Rozmnožují se mezi květnem a červnem. V přírodě jeseteři táhnou proti proudu řeky do vyšších partií. Jikry kladou na štěrkové dno. Plodnost se pohybuje mezi 10 000 a 140 000 jikrami na samici. Na farmách se vytírají uměle.

Většina druhů jeseterů chovaných v jezírkách se v podmínkách České republiky nemnoží. Výjimkou je pouze jeseter malý, který se jako původní ryba vysazuje do velkých řek (Morava, Labe, Vltava), kde se dokáže i v omezené míře množit. U jeseterů prodávaných pro zahradní jezírka se jedná o ryby z umělých výtěrů dovezené z okolních států (Německo, Maďarsko, Rakouskou, Polsko), ale i z některých chovných farem v ČR. V naši firmě nakupujeme tyto ryby ve velikosti 10 - 15 cm a využíváme výborných růstových schopností jeseterů, kteří v dobrých podmínkách dokáží za jeden rok dosáhnout dvojnásobné délky. Prodáváme tedy ryby ve velikosti cca 30 cm a více, prověřené chovem ve venkovních podmínkách, jenž u nás stráví minimálně jedno zimní období.


Výskyt

U nás můžete vzácně najít jesetera malého ve slovenském úseku Dunaje. Případně velmi vzácně na dolním úseku řeky Moravy.

 

Chov v jezírku

Jeseter je poměrně náročný na prostor, proto k jejich chovu nedoporučujeme jezírko menší než 10 m3. Občas je možné vidět jesetery i v jezírkách menších objemů. Při takovém chovu se nejen predátorům usnadňuje lov těchto krásných ryb, ale také je potřeba zvážit etickou stránku držení potenciálně velkých ryb v malém prostředí.

Při pořizování jeseterů doporučujeme si nabízené ryby pečlivě prohlédnout. Velká hlava s hubeným dlouhým tělem svědčí o špatném zdravotním stavu.Tito jedinci nepřijímají potravu už u chovatele, a přestože vám v jezírku nějakou dobu vydrží plavat, jejich úhyn je nevyhnutelný. Nakupujeme ryby 20 - 25 cm dlouhé s tělem stejně tlustým jako hlava, zásadně od odborných firem, nikdy ne na tržnicích či v supermarketech. Jeseter je ryba, která se pohybuje ve spodní části vodního sloupce, svým neustálým pohybem pomáhá vířit v jezírku nečistoty, které se pak snáze dostávají k dnovému sání. Při jejich chovu je nutné jezírko zabezpečit proti kočkám, které dokážou vylovit i většího jesetera.


Jak kočky loví ryby v zahradních jezírkách?

Toulavé, ale hlavně domácí kočky, využívají navyknutého chování ryb. Všechny ryby o Vás ví nejen, když k jezírku jdete, kdy díky postranní čáře na těle vnímají otřesy způsobené Vaší chůzí, ale zareagují také na Vaši siluetu a stín. Ryby si velmi rychle spojí, že jakmile se objeví u jezírka silueta, stín nebo pohyb, většinou na hladinu dopadne krmivo. Kočce se tak stačí posadit se na okraj jezírka (vytvořit stín nebo siluetu) a počkat, až zvědavé ryby připlují blíž. Tlapkou s ostrými drápy pak rybu snadno vytáhne na břeh.

Krmení jeseterů a koi v jednom jezírku

Společný chov těchto dvou odlišných druhů ryb je možný, ale nese s sebou také problémy. Jeseterovité ryby mají větší nároky na kvalitu vody, tedy na filtrační systém a obě skupiny ryb mají odlišné požadavky na druh a složení krmiva. Zatímco kaprovité ryby jsou všežravci a tomu odpovídá i složení granulované potravy, jeseteři jsou masožravci a jejich krmivo obsahuje více rybí moučky, tuků i bílkovin.

Výživnější granule pro jeseterovité ryby lákají ostatní druhy ryb více než potrava určená pro ně. Z dlouhodobého hlediska by ovšem krmení všech ryb pouze krmivem pro jesetery nebylo vhodné (rybám se začne nadměrně ukládat tuk a mohou se přidat i potíže s játry), takže je nutné krmit nejprve kaprovité ryby krmivem pro ně určeným a teprve po jejich nasycení podávat granule pro jesetery, které klesají ke dnu. Kaprovité ryby si i při tomto postupu dopřejí lákavější granule, ale nespotřebují jich tolik a hlavně se před tím nakrmí stravou, které obsahuje potřebnou rostlinnou složku.

Společnému chovu koi a jeseterů musí odpovídat i kvalita filtrování vody. Uměle vyráběná potrava pro jesetery zatěžuje odbourávání odpadních látek daleko více, než krmivo pro kaprovité ryby a obzvlášť to platí i pro případné překrmení. Denní krmnou dávku pro jesetery je potřeba upravit tak, aby aktivnější koi nebo jiné kaprovité ryby předkládané granule nespotřebovali dříve, než se k nim pomalejší jeseter stačí přesunout.

Jeseterovité ryby mohou, díky odlišnému metabolismu, přijímat potravu i během zimního období. Jejich občasné, opatrné přikrmování si však může dovolit pouze zkušený chovatel. Odhadnout množství krmiva, kteér je možné předložit aniž by došlo k překrmení, vyžaduje praxi a dobrý odhad, protože během zimy obvykle klesá průhlednost vody.

Zimní přikrmování ale nepřipadá do úvahy jsou-li spolu s jesetery v jezírku i koi. Granulované krmivo pro jesetery je svým složením pro koi naprosto nevhodné a zimní metabolismus kaprovitých ryb na něj není uzpůsobený. Krmení jeseterů v jezírku tedy končí na podzim a začíná na jaře zároveň s krmením koi. Pokud jsou jeseteři během sezóny správně krmeni, nemusíte se obávat, že by behem zimy strádali. Zimu přečkají bez problémů.

 

Ale jak je tomu v přírodě?

V rybnících nebo přehradách si během mírnějších úseků zimy přece kaprovité ryby mohou dopřát libovolně přírodního krmiva, protože nejsou závislé na umělém přikrmování. To je pravda a také to tyto ryby činí. Umožňuje-li to teplota, posbírají ve svém okolí vše, co je k snědku. Taková potrava jim však nemůže ublížit, protože to, co je možné v zimním období konzumovat (části rostlin, planktonu, atd.) obsahuje jen velmi málo bílkovin a ryby z ní nemohou získat víc energie, než během zimy potřebují. Takovému složení potravy by odpovídalo z umělých krmiv pouze krmivo Wheat Germ, kterým lze krmit v chladných částech roku.


Jeseter hvězdnatý
(Acipenser stellatus)

Je velký štíhlý druh jesetera s velmi dlouhým rypcem. Tím se odlišuje od ostatních jeseterů. Dalším rozpoznávacím znakem jsou 4 krátké neobrvené vousky. Kromě toho má velmi zřetelně vyvinuté kostěné štítky jak na hřbetě tak na bocích. Štítky na boku mají zřetelně hvězdicovitý tvar. Horní lalok ocasní ploutve je mnohem delší než spodní.

 

Jeseter malý (Acipenser ruthenus)

Jde o sladkovodní rybu, je jedním z vývojově nejstarších druhů ryb, který se vyskytuje v Česku. Jeho výskyt je však velmi sporadický, a proto je chráněný zákonem. Zbarvení má šedavé, nahnědlé nebo nazelenalé. Hlava přechází v dlouhý špičatý rypec, ve spodní části se nacházejí ústa a čtyři vousky. Na hřbetě, bocích a na rozhraní boku a břicha má po řadě kostěných štítků. Štítky na boku jsou ze všech jeseterů nejmenší. Horní lalok ocasní ploutve je mnohem delší než spodní. Nejvyšší zaznamenaný věk byl 27 let. Může dosáhnout délky až 125 cm při hmotnosti 19 kg.

 

Jeseter ruský (Acipenser gueldenstaedtii)

Vzhledově se do jisté míry podobá jeseteru malému. V porovnání s jeseterem malým má výraznější kostěné štítky, zvláště v oblasti břicha, jejich počet je nižší (pod 50). Vousky jsou na rozdíl od jesetera malého neobrvené, leží blíže ke špičce rypce než k ústům a k okraji úst nedosáhnou. Rypec je krátký a asi nejširší ze všech evropských jeseterů.

 

Jeseter sibiřský (Acipenser baeri)

Jeseter sibiřský patří mezi větší druhy jeseterů přesahující délku 2 m. Co se týče chovu, tento druh jesetera je jeden z nejpřizpůsobivějších. Tělo jesetera sibiřského působí hladkým celistvým dojmem s jednotvárným hnědavým nebo našedlým zbarvením, s nímž splývají i štítky na bocích a na hřbetě. V současné době se pravidelně objevuje v nabídce obchodních řeťezců jako tržní ryba. V naší firmě však jesetery nejíme!

 

Vyza velká (Huso huso)

Je největší sladkovodní ryba. Spadá do čeledi jeseterovitých (Acipenseridae). Vyzy rostou velmi pomalu a dožívají až 118 let. Mohou dosáhnout délky až téměř 8,5 metru a hmotnosti 1000 kg. Má mohutné tělo bez šupin a obrovská ústa téměř přes celou šíři hlavy. Z jeseterů jsou "nejdravější" a dokáží si stravu zpestřit drobnějšími rybami, které loví aktivně.

E-shop s Jesetery

 

S chovem jeseterů Vám rádi poradíme.

 

Veslonos americký

Výskyt

Jedná se o sladkovodní rybu, která se vyznačuje silně protaženým plochým rypcem, jehož spodní strana je poseta citlivými buňkami, kterými veslonos vnímá okolí a potravu. Existují dva druhy, první pochází původně z velkých řek Severní Ameriky, dříve žil veslonos i v jezerech v USA a Kanadě. Druhý se vyskytuje, nyní již sporadicky, ve velkých čínských řekách. I americká forma se dostala díky lovu, znečištění vody a stavbě přehrad na pokraj vyhubení. Díky úspěšnému umělému rozmnožování, na kterém měli podíl i odborníci z České republiky, se podařilo nepříznivý vývoj zvrátit a v současné době lze tyto ryby koupit i na našem trhu. Svým vzhledem a stylem plavání je velmi atraktivní.

Potrava

Tyto ryby se živí drobnými korýši, zooplanktonem a fytoplanktonem, který filtrují pomocí své rozšířené horní čelisti. V zajetí se musí krmit speciálními potravou ve formě granulí.

Rozmnožování

Samci pohlavně dospívají v 4 - 8 letech, samice až v 6 - 12 letech. V zajetí se nerozmnožuje, v přírodě vytváří velká hejna, která migrují na třecí místa. Dorůstá velikosti až 250 cm do maximální váhy 70 kg.

Chov v jezírku

Tento druh je vhodný pouze do větších zahradních jezírek, kde jim mužeme poskytnout větší a hlubší vodní plochu. Minimální objem jezírka, které splňuje nárok těchto ryb na prostor, je 30 m3. V mělkém a malém zahradním jezírku nebudou prosperovat. Veslonos je, stejně jako ostatní jeseterovité ryby, aktivní i v zimě. Má podobně jako například žralok, malou plochu žaber a pohyb je pro něj nutností.

Tělo veslonosů je pokryté kůží, tyto ryby nemají šupiny a mimo kosti, která drží rostrum (odborný název pro veslovitý "nos") a několika kostí, které tvoří lebku, se jiné kosti v jejich těle nenachází. Rostrum je pro tyto ryby zcela nepostradatelný smyslový orgán. V povrchu jeho spodní plochy jsou umístěné buňky, kterými mohou veslonosi vnímat dokonce i elektrické pole. Neustálé víření velkého množství planktonu ve vodě způsobuje vznik elektrického pole, na které tento nepostradatelný orgán veslonose upozorní. Na druhé straně i drobná poranění rostra mohou zapříčinit jeho úhyn.

Největší problém při jejich chovu je s potravou. Pokud jsou od mala převedení na krmení granulemi, krmíme je granulemi pro jesetery, případně tučnějším krmením pro koi, které jsou schopni posbírat rychlou otočkou i z vodní hladiny. Potíž bývá s většími jedinci, kteří byli drženi na přírodní potravě v rybnících, ti granule odmítají a proto je možné je chovat jen ve velkých jezírkách, kde si mají možnost nějaký plankton vyfiltrovat.

Zejména malé ryby loví aktivně drobnou živou potravu, ale ani u větších veslonosů schopnost lovu zcela nevymizela a rádi si přilepší méně pohyblivou rybkou. Zkušenější chovatelé takto veslonose cíleně přikrmují a máte-li dostatek trpělivosti, mohou Vám ryby brát nabízenou potravu i z ruky.

Veslonose lze chovat v jezírku společně s jinými druhy ryb. Potíže s krmením může způsobovat pouze větší množství kaprovitých ryb, které díky větší aktivitě a pohyblivosti, nedovolí veslonosům sbírat krmivo z hladiny. Díky svému nosu potřebují tyto ryby více místa u hladiny, aby mohli nabrat plovoucí granule a právě to jim může větší počet krmících se ryb znemožnit.

 

 

Kaprovec čínský

Výskyt

Velmi zvláštní druh kaprovité ryby, který lze chovat v jezírku v našich podmínkách. V přírodě endemicky obývají oblast čínské řeky Yangtze v jejiž horních úsecích se i rozmnožují. Jsou do značné mír tažní, což je příčinou jejich ubývání v přírodě. Narůstající počet vodních děl a přehrad v Číně tvoří nepřekonatelné překážky v tahu a množení.

Popis

Protáhlé tělo s obloukovým hřbetem a výrazně vysokou a dlouhou hřbetní ploutví. Barva těla je většinou světle hnědá, někdy až oranžová, se třemi svislými pásy černé barvy. Časté jsou menší barevné odchylky. Ústa jsou drobná s jednou řadou požerákových zubů. Životní cyklus těchto ryb v přírodě není podrobně popsán, chybí přesné údaje o délce života, potravě i rozmnožování.

Potrava

Kaprovci jsou, stejně jako ostatní kaprovité ryby, všežravci. Konzumují tedy veškerou dostupnou a přiměřeně velkou živočišnou i rostlinnou potravu. Zejména u mladých ryb je živočišná složka k jejich růstu podstatná. V jezírku nejsou na krmivo nijak nároční a živí se společně s koi a jesetery. Rádi si přilepší i drobnou řasou.

Rozmnožování

Ryby, které jsou dováženy z Asie (většinou Singapur a Malajsie - paradoxně ne Čína), pochází z umělých výtěrů z faremního chovu. V jezírkách, ani v našich zeměpisných podmínkách se nemnoží. Do ČR se dováží ve velikosti akvarijních ryb (7 - 10 cm) a sehnat větší jedince můžete pouze v naši firmě.

Chov

V jezírku patří tyto ryby ke klidným a přátelským druhům a dobře se znášejí s ostatními obyvateli. Vyžadují dobře prokysličenou, kvalitní vodu. Teplota vody v našich podmínkách jim nedělá potíže a v jezírkách s patřičnou hloubkou (minimálně 1,5 m) snášejí bez problémů zimní období. Kaprovci jsou hejnové ryby, což znamená, že i v jezírku je lépe mít více kusů, ale uspět lze i při chovu jedné nebo dvou ryb. Chov v hejnu však snižuje míru stresu a zvyšuje imunitní odolnost ryb.

S chovem kaprovců Vám rádi poradíme.

Prodej kaprovců zde.

 



Seznam rubrik v této kategorii

JEZÍRKA BANAT, s.r.o. se sídlem Hněvotín 540, PSČ 783 47, IČ 278 13 070, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 52528, odkaz na OR