Najdete nás na Facebooku
Jsme na google+
Náš Pinterest
VSTUP DO E-SHOPU
E-shop

Jak funguje biologické čištění vody ve filtru?

Každá filtrace je mimo toho, že zachycuje hrubé nečistoty, založená na biologickém čištění vody pomocí bakterií. Přestože je pravděpodobně nikdy neuvidíte, důkazy o jejich činnosti můžete pozorovat ve vašem jezírku každý den. Filtračních bakterií je mnoho druhů a většina z nich potřebuje ke svému rozvoji kyslík, který dokážou získat z vody, protékající filtrem. Podle způsobu jejich života se dělí na aerobní (potřebují k životu kyslík) a anaerobní (mohou žít i bez kyslíku, respektive dokáží jej získat rozkladem látek ve vodě, které jej obsahují).

1. fáze

Aerobní bakterie jsou nezbytné pro první fázi čištění vody ve filtru, která se nazývá nitrifikací. Aby tyto nitrifikační bakterie mohly efektivně pracovat, je nutné mít v jezírku stabilní pH. Stabilita pH je zajištěna jen při správné úrovni uhličitanové tvrdosti vody (KH). Její úroveň by měla být mezi 5 až 8 ppm. Uhličitanovou tvrdost vody lze snadno kontrolovat pomocí testovacích proužků (QuickStick 6v1). V  případě naměření nižší úrovně KH než je 5 ppm ji lze opět snadno a dlouhodobě upravit pomocí vhodných přípravků (Teich Stabil). V důsledku činnosti odpovídajícího množství aerobních bakterií ve filtru je čpavek (NH3) přeměněn na dusitany (NO2) které jsou ale pro ryby, tak jako čpavek, jedovaté.

K této první fázi filtrace se využívají bakterie rodu Nitrosomonas. Spotřeba kyslíku při činnosti aerobních bakterií je poměrně velká. Na přeměnu jedné molekuly čpavku, je potřeba čtyř molekul kyslíku. Čpavek je do vody vylučován samotnými rybami, tvoří se také ze zbytků krmiva a exkrementů.

2. fáze

Druhá fáze filtrace vody probíhá také pomocí aerobních bakterií a to rodu Nitrobacter a Nitrospira, které dokaží svou činností přeměnit dusitany (NO2) na dusičnany (NO3). Dusičnany již nejsou pro ryby jedovaté, avšak jejich zvýšená koncentrace způsobuje potíže s růstem, zabarvením a množením, zvláště u mladých ryb. Je rozhodně žádoucí držet obsah dusičnanů v jezírku na co nejnižší úrovni. Mimo to, že způsobují problémy rybám, slouží totiž jako hlavní potrava pro všechny druhy řas v jezírku.

3. fáze

Při třetí fázi filtrace vody se k proměně dusičnanů v neškodný, volný dusík (N2), který jako plyn odchází při filtrování do atmosféry, využívají bakterie,  které  dokážou při nedostatku kyslíku ve vodě ,,přepnout“ na bezkyslíkatý režim. Takové bakterie patří mezi anaerobní a jsou také velmi důležité. Tyto bakterie, pokud nemohou získat kyslík z vody, jsou schopné ho získat z látek obsažených ve vodě. Pro filtraci je důležité, že bakterie rodu Pseudomonas, Rhodobacter a jiné, dokážou využít kyslík z dusičnanů (NO3) a Fosfátů (PO4) a to tak, že odebráním tří molekul kyslíku z NO3 nebo čtyř molekul kyslíku z PO4, rozloží tyto látky na neškodné prvky. Zabezpečují tedy nejen rozklad dusičnanů, ale redukují i fosfáty, které se do vody dostávají spolu s krmivem a z rybích exkrementů. Fosfáty slouží jako potrava pro rostliny a řasy a jejich nadbytek je nežádoucí. Proces při kterém se dusičnany ve filtraci mění na volný dusík se nazývá denitrifikací.

Při použití správné filtrační techniky můžeme dosáhnout velmi kvalitního nitrifikačního procesu. Problémem zůstává proces denitrifikace, pro který by bylo nejvýhodnější použít velmi hustě a jemně pórovitý filtrační materiál, který je uložený ve vodě s velmi nízkým nebo žádným obsahem kyslíku. U těchto materiálů (např. Zeolit, Aquarock, Ogata cristal Bio) je však nutné udržovat jejich poréznost. Nezanesené musí zůstat velmi drobné mikropóry, uvnitř kterých žijí denitrifikační bakterie, v prostředí s minimem kyslíku. Tyto bakterie jsou zásobovány dusičnany vznikajícími jako produkt nitrifikačních bakterií, žijících na povrchu těchto pórovitých materiálů. Pro proces denitrifikace se využívají poslední komory filtračních zařízení, kde předpokládáme relativně čistou vodu s malým obsahem kyslíku. Dosáhnout v posledních komorách čisté vody bez drobných částeček, které by nezanášely jemně porézní filtrační média, je však velmi těžké.

Co tedy můžeme udělat pro správně fungující prostředí ve filtraci?

  1. Co nejdokonaleji předčistit vodu v komorách před biologickou částí filtrace - bubnový filtrpředfiltrkartáčevortex.
  2. Používat správné filtrační materiály podle pořadí komor při průtoku vodyfiltrem - kartáčebiokuličkymolitanjaponská rohož.
  3. Používat a doplňovat správné filtrační bakterie.
  4. Nepodceňovat pravidelné a správné čištění filtrace. Filtr může správně a naplno fungovat pouze pokud jsou materiály a filtrační komory pravidelně zbavovány usazenin a detritu.
  5. Omezit množství zbytkových dusičnanů ve vodě je dále možné pomocí přípravku Nitrate Resin.
  6. Pravidelně kontrolovat parametry vody v jezírku - testovací papírky Quick Stick 6v1.

Důležité pojmy

Aerobní bakterie bakterie potřebující ke svému životu kyslík
Anaerobní bakterie bakterie žijící v prostředí bez kyslíku nebo s jeho minimem
Nitrifikace první fáze biologického čištění vody ve filtru, při níž aerobní bakterie přeměňují čpavek na dusitany a dusitany na dusičnany
Čpavek (NH3) jedovatá látka, která je produkována jako odpad rybami, tvoří se také z exkrementů a zbytků v jezírku
Dusitany (NO2) jedovaté látky vznikající činností aerobních bakterií při přeměně čpavku v první fázi biologické filtrace
Dusičnany (NO3) látky jedovaté pouze při vyšší koncentraci, vznikají jako produkt při přeměně dusitanů ve filtru, slouží jako potrava pro rostliny, ale i řasy
Denitrifikace druhá fáze biologického čištění vody ve filtru, při níž anaerobní bakterie přeměňují dusičnany na volný dusík
Uhličitanová tvrdost vody (KH) ukazuje schopnost vody udržet stabilní hodnotu pH, optimální hodnota uhličitanové tvrdosti vody v jezírku je mezi 5° až 8° dkH
Fosfáty (PO4) látky vznikající ve filtraci jako odpadní produkt, slouží jako potrava pro rostliny, ale i řasy

 

 

 



Seznam rubrik v této kategorii

JEZÍRKA BANAT, s.r.o. se sídlem Hněvotín 540, PSČ 783 47, IČ 278 13 070, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ostravě, oddíl C, vložka 52528, odkaz na OR